Stránky

CO, JAK, PROČ? s teoretičkou designu Alice Rawsthorn

Cítím na zádech sluneční paprsky, které mi dávají signál, abych šla do vody. Asi bych měla, ale nechce se mi. Chci dočíst ještě jednu kapitolu. Zdá se mi natolik zajímavá, že z ní začnu nahlas citovat. A v tom se stane neuvěřitelná věc. Slyším odpověď mé lásky, že si to pak taky musí přečíst. On, který nečte nikdy nic. Asi se opravdu musím jít zchladit, zdá se totiž, že začínám blouznit. Jinak si jeho zájem o designová témata neumím vysvětlit. 

Zdravím, světe od Alice Rawsthorn.

Tady ale nejde o design. Alespoň ne tak, jak je nejčastěji vnímán. V centru dění je touha a snaha dělat věci lépe s cílem usnadnit život sobě nebo ostatním. Efektivita. Nápady. Technologická inovace. A to jsou věci, které mého muže zajímají. A spolu s ním i milióny čtenářů knížky Zdravím, světe s podtitulem Jak design vstupuje do života, jejíž autorkou je britská novinářka Alice Rawsthorn. Právě jí se povedlo napsat publikaci, která ukazuje pravou tvář a podstatu designu: umět věci zlepšitTo jak věci vypadají, je jen malá část celého procesu, i když se jí paradoxně věnuje největší pozornost. 

Knížku Zdravím, světe doporučuju číst s propiskou a zápisníkem u ruky. Budete si totiž chtít dělat poznámky. Sešit je od Lindy Retterové, propiska od Hay z Nordic Day

Teoretička designu přijela koncem září do Prahy, aby na umprum přednášela v rámci cyklu Budoucnost designu. Krátce před přednáškou poskytovala rozhovory a já jsem měla tu čest být u toho. Celý výsledek najdete brzy na Czechdesign, prozatím si názory uznávané kritičky můžete vychutnat v rubrice CO, JAK, PROČ?

Alice Rawsthorn při návštěvě v Praze v centru Czechdesign

CO považujete za nejlepší "designový" nápad poslední doby?

Myslím, že za pozornost stojí práce mladých a velmi talentovaných designérů v Africe, kteří vymýšlí opravdu zajímavé projekty. Patří mezi ně také inženýr Arthur Zang (26) a jeho Cardio Pad - mobilní zařízení, které umí snímat pacientovu srdeční činnost, a data pak zaslat k analýze do specializovaného centra vzdáleného stovky mil. Místní lékaři a zdravotníci pak dostanou z nemocnice diagnózu, podle které určí, jaká léčba bude potřeba. Pacient tak nemusí absolvovat vyčerpávající cestu do vzdáleného kardio centra.

Cardio Pad, foot: Rising Africa

JAK byste popsala svoji profesi?

Možná bych to shrnula tak, že zastávám roli komunikátora, protože sociální média nabízí tolik možných způsobů komunikace. Kromě toho, že píšu knížky a sloupky pro The New York Times nebo Frieze, jsem také velmi aktivní na Instagramu, Facebooku a Twitteru. Každé médium přitom vyžaduje jiný přístup i lehce odlišné schopnosti a každé z nich má také jiný účel. A právě tenhle mix si nejvíc užívám. Šířit různé informace různými způsoby tak, abych o designu mohla komunikovat s co nejvíce lidmi.


By Design - rubrika magazínu Frieze, do které Alice pravidelně přispívá. 

PROČ se design tak často používá jako synonymum slova styl?

Ano, to se bohužel děje opravdu často a je to značně deprimující. Myslím, že je to pozůstatek průmyslové revoluce, protože do té doby měl design tendence hledat praktická řešení a vynalézat nové způsoby, jak věci a procesy vylepšit. Skvělým příkladem je pirátská vlajka s lebkou a zkříženými hnáty, která se začátkem 18. století začala používat jako symbol k zastrašení obětí. Byl to efektivní způsob, jak je přimět, aby se vzdaly, aniž by piráti riskovali, že ztratí vlastní muže. I když jde o vynikající nápad, nikdy nebyl popsán jako designový projekt (O pirátech jako o designérech píše Alice ve Zdravím, světe v kapitole 2: Kdo je designér, pozn. autorky).

Industrializace design zprofesionalizovala a rozdělila do různých kategorií. Zároveň ale do určité míry oslabila jeho význam, který se zúžil na komerční prostředí, a pro veřejnost se nejdůležitějším kritériem stal vzhled. Myslím, že to byla nejjednodušší cesta, jak lidem přiblížit jeden aspekt designu. Je to ale stále jen jeden aspekt, který zdaleka netvoří kompletní celek. 

Zároveň si ale myslím, že se tohle vnímání v poslední době dramaticky mění. Hodně v tom pomáhá digitální technologie. Příkladem může být třeba smartphone. Vidíme nejen stylový telefon, ale zároveň si uvědomujeme, jak je důležité jeho snadné ovládání a zajištění tolika funkcí. 

Stejně tak práce sociálních a humanitárních pracovníků, kteří hledají způsoby, jak efektivněji zajistit potřebnou péči. Stále víc a víc lidí si uvědomuje, že design znamená hledání řešení, jak život v mnoha jeho oblastech zlepšovat. 

Móda jako součást designu patří k oblastem, které Alici zajímají. A na jejím stylu je to znát. Foto: FB Alice Rwasthorn

KDO je Alice Rawsthorn? 

Novinářka, spisovatelka a teoretička designu. Po absolvování univerzity Cambridge, kde vystudovala dějiny umění, v letech 1985 až 2001 psala pro Financial Times. Během tohoto období zároveň působila jako zpravodajka v Paříži a v novinách pokrývala téma "kreativního byznysu", kterým se do té doby nikdo zvlášť nezabýval.

Spisovatelskou kariéru britská novinářka odstartovala v roce 1996, kdy vydala knížku Yves Saint Laurent: A Biography. Svými texty a pohledem na teorii designu přispěla do mnoha publikací, své názory pak shrnula v titulu Zdravím, světe, který vyšel v roce 2013. Od té doby byl přeložen do dalších jazyků a v roce 2015 díky vydavatelství Kniha Zlín vyšel také u nás.

Alice je častým hostem designových debat a festivalů, kterým svými postřehy dodává přidanou hodnotu. V září 2015 navštívila také Prahu, kde měla přednášku na umprum. Záznam z debaty věnované budoucnosti evropského designu si můžete pustit na webu Czechdesign - organizace, která Alice do Prahy pozvala v rámci projektu Budoucnost designu. 

Lásku k designu u Alice probudil její otec - strojní inženýr, který ji zasvěcoval do svých projektů, a poukazoval tak na praktickou a technickou součást tvůrčího procesu. Maminka učitelka se specializací na výtvarnou výchovu ji pak naučila spoléhat na svůj vizuální názor. 

S definicí designu se ovšem Alice setkala až během studia na vysoké škole koncem 70. let. Tehdy si uvědomila, že design v sobě spojuje všechny oblasti, které má ráda: současné umění, historii, film, módu, politiku, hudbu a architekturu. 

Alice ráda upozorňuje nejen na zajímavé designéry, ale také na zajímavé umělce. Příkladem je malířka Ella Kruglyanskaya, jejíž práci zmínila na svém FB.

A JAK na mě Alice působila?

Velmi, ale opravdu velmi mile, skromně a trpělivě. To poslední říkám proto, že než jsem anglicky vyjádřila svou otázku, tak aby dávala smysl, chvilku to trvalo.) Doslova z ní srší energie a nadšení z práce, kterou dělá. Ten pocit, kdy v oblasti kreativních projektů objevíte něco zajímavého a toužíte to sdělit ostatním, totiž moc dobře znám. Neubránila jsem se otázce, jestli někdy toužila po tom stát se designérkou. Dostala jsem ale rozumnou odpověď, že ne, protože její milovanou činností je zkrátka psaní, pro které má talent i zkušenosti. A situaci, kdy lidé navrhují špatné věci, jen proto, že mají příležitost, považuje na neuctivost k designérské práci. Ano, ano, jen kdyby takhle rozumní byli všichni.)

13 komentářů

  1. Tohle mě strašně baví číst! Díky.
    Iri, dejte, prosím, včas vědět o Designbloku, co byste doporučila, ať vím, jestli něco stihnu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Lucie a určitě k Designbloku připravím malou pozvánku. Na Czechdesign zároveň příští týden vyjde rozhovor s Jiřím Mackem.

      Vymazat
  2. Dík za rozhovor. Mrzí mě, že jsem nemohla na její přednášku. Tak alespoň takhle zprostředkovaně :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že záznam přednášky bude brzy na webu Czechdesignu. A to co říká v rozhovoru CO, JAK, PROČ na přednášce nezaznělo, na rozhovor jsem šla těsně předtím.)

      Vymazat
  3. Budu se opakovat jako vždy. Mám moc ráda takové články. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  4. Odpovědi
    1. Děkuju ZuZu, těší mě, že se líbí.

      Vymazat
  5. Zajimalo by me pro koho jsou takoveto prednasky urceny. Pravdy typu "...pro veřejnost se nejdůležitějším kritériem stal vzhled. Myslím, že to byla nejjednodušší cesta, jak lidem přiblížit jeden aspekt designu. Je to ale stále jen jeden aspekt, který zdaleka netvoří kompletní celek..." bych od svetozname novinarky necekal. Ale na prednasce jsem nebyl, tak mozna tam zaznely i zajimave postrehy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsem to psala v komentu výše, tohle není z přednášky, ale z rozhovoru, který jsem s Alice vedla před tím. Záznam z přednášky by měl být brzy na webu Czechdesign. A v tomhle konkrétním případě mi odpovídá na otázku, proč je design tak často synonymem stylu a tak jak to vysvětluje se mi nezdá nijak od věci. Prostě vzhled láká a tak se snadno stal hlavním kritériem při nákupním rozhodování a firmy toho využily. A stále využívají.

      Vymazat
    2. Diky za reakci. Ale prave kazdy kdo dela design jakehokoli druhu vi, ze se to nerovna jen styl. Ze je potreba primarne resit spoustu funkcnich a technickych veci. A kdyz je vec pekna, ale nefunkcni, neni uspesna. Mozna staci uvedomit si vyznam slova design – neni to nic vic, nez tvar. Tedy i oskliva vec je designova, pac ma nejaky tvar.

      Vymazat
    3. Ale já neříkám, že to není jasné.) Lidem z oboru a nadšencům ano. Alice ale mluví o široké veřejnosti, která se design jako tvůrčí proces teprve učí vnímat. Ona neobjevuje, že to tak je, jen uvádí důvod, proč tolik lidí pořád zaměňuje vzhled a dobrý design. A její vysvětlení, které sahá do dob průmyslové revoluce, se mi naopak moc líbí, podobně to popisuje i v knížce Zdravím, světe. Myslím, že šíření podstaty designu je věc, které se věnuje, a pochopit přemýšlení lidí mimo obor je pro to celkem klíčové.

      Vymazat
    4. Diky, ted to dava smysl. Pekny vikend.

      Vymazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)