Poznejte své interiérové já!

Society6 má na blogu super zábavný kvíz What's your home decor style? Klikáte, párkrát se usmějete a pak na vás vyskočí ultra přesná definice spolu s výběrem toho nej, po čem vaše srdce plesá. Tak do toho!

Kvíz spustíte tady.

Hmm, hmm, hmm... copak mi to asi vyšlo. Každý kousek u mě doma prý připomíná umění, ať je to malinkatý hrneček nebo pořádný kus, ehm, třeba postele.) A nejlépe z 50. až 70. let v tlumených tónech a geometrických tvarech. No, je to tak. 

Lépe bych se nepopsala:)

Dekorace na zeď od ThingDesign

Abstraktní plakát od mpgmb

A teď je řada na vás. Přeju hezkou večerní zábavu:)

Nestíhám. Pracuju doma.

Možná jsem vám to ještě neříkala, ale od ledna je ze mě freelancer(ka.) Dva krátké týdny přitom stačily k tomu, abych zjistila, že moje dny jsou stejně rutinní jako v době, kdy jsem každý den chodila do práce. Představovala jsem si, že když budu svou paní, začnu konečně znova kreslit, chodit na balet pro dospělé a budu mít čas na dopolední kafe s kamarády. Teď už v to moc nedoufám. Není čas. Moje dny totiž vypadají nějak takhle:

Úplná já. Hrnek u počítače a štos časáků na zemi mám taky.) Tím ale veškerá shoda končí:)

8:30 - Probouzím se a šátrám po mobilu. Ještě není ani devět? Tak to budu ještě spát.

9:30 - Probouzím se a šátrám po mobilu. Sakra. Už je skoro deset. Měla bych vstát a začít něco dělat.

10:00 - Vstávám.

Asi tak hodinu mi trvá, než se nasnídám, polooblíknu, skoroučešu a odhodlám se začít pracovat.

11:00 - Sedám ke kompu a začnu psát. Každých pět minut přitom refreshnu mail, facebook a diskuze na nyxu. Po půl hodině se začnu těšit na to, že se blíží čas oběda.

12:00 - Začnu vařit. Od té doby, co pracuju doma, si na tom dávám hodně záležet. Při hledání zajímavých receptů mám totiž pocit, že na tom netu dělám něco užitečnýho.

13:00 - Lehám si na gauč s knížkou/časopisem/mobilem s tím, že si po obědě chvilku něco zajímavýho přečtu. Usínám.

14:00 - Rozespalá začnu stresovat, že jsem dneska zatím nic neudělala. Jdu se uklidnit tím, že hledám, co bych si dala dobrýho.

14:30 - Roluju facebookem a láduju se nutelou/sušenkama/čokoládou.

16:00 - Volá mi má láska a ptá se, jak se mi dneska pracovalo. Začnu stresovat, že bych už fakt měla začít.

16:05 - 17:30 - Poprvé za dnešní den fakt pracuju, aniž bych se nechala rozptylovat mailem/facebookem/mobilem/chutí na něco dobrýho.

17:30 - 20:30 - Věnuju se rodině a snažím se nemyslet na to, co všechno ještě dneska musím napsat.

20:30 - 24:00 - Píšu a píšu a píšu. Usínám.

Hrůza, co? Já vím. Uklidňuju se ale, že tímhle peklem si prošli všichni ti, co teď říkají, jak je život na volné noze krásný, protože je mnohem zajímavější a zábavnější. Třeba k tomu taky časem dospěju.) Pro začátek jsem se rozhodla, že budu chodit pracovat ven. Do kaváren.) 

Printic.

Asi jste na tom podobně jako já. V telefonu tisíc fotek, ale album zeje prázdnotou. Pak vzniknou problémy, kdy má Domi do školky přinést VYTISKLÉ (co to je?.) fotky nebo zavolá babička, ať jí nějaké nové pošlu. A já nemám. Nenávidím ten proces, kdy musím jít do obchodu a fotky si nechat vytisknout. Dokonce mě to obtěžuje i tehdy, když se to dá provést online. Někdo nahoře (v Paříži.) mě vyslyšel a vymyslel aplikaci Printic. To si takhle v klidu ležíte v posteli, prohlížíte si fotky v mobilu (třeba i přes Facebook nebo Instagram), pár jich vyberete (minimálně tři) a pošlete  přes aplikaci Printic do Francie, odkud do pěti dnů dostanete kouzelnou obálku. V ní najdete OPRAVDOVÉ FOTKY, co vypadají (skoro) jako polaroidy.)

Za jednu fotku zaplatíte 0,99 dolarů, poštovné je zdarma:)

Cotton Candy

Cítím se jako totální zevl. Nemám nic na sebe, jsem tlustá a mám příšerný vlasy. Stresovaná prací jsem včera vykouřila dvě cigarety a teď mě bolí v krku. V jednom obchodě jsem si zkoušela bleděmodrý vypasovaný kabátek a vypadala jsem hrozně. Ne, proto, že mi tahle sladká barva nesluší, ale proto, že jsem vypadala tlustě. A taky jsem. To jsou ty ranní sušenky, večerní chipsy a odkládání cvičení na dobu, až "toho v práci nebude tolik". Pomalé zrádné tloustnutí, které se plíží jako had. Když už začínáte trochu tušit, že kalhoty se dají zapnout o něco hůř, prostě je vyměníte za volnější a vyhýbáte se zrcadlu. Jenže to nejde donekonečna.

Asi si teď říkáte, že šílím zbytečně. Ale ne. Poslední týdny to se mnou jde co do životosprávy z kopce. Majitelky dlouhých hubených končetin o tom ví svoje. Na první pohled vypadají pořád stejně. Mají přece tááák štíhlé nohy a tááák ladné paže. A taky špeky na břiše a stále oblejší zadek, který by co do tvaru mohl dublovat pozadí kdejaké rapperky. "Tloustnou" i prsa. A není to výhoda. Čím menší prsa, tím postava působí opticky štíhlejší. Proto modelky žádné nemají.

Moje velké úvahy o tom, jak přestanu se sladkým, se rozplynuly při pohledu na mrkvový dort. Miluju ten poctivý britský plněný máslovým krémem. Užila jsem si ho. A dostala jsem chuť na cukrovou vatu. Tu už v Marks & Spencer neměli. A tak jsem si ji našla na Pinterestu. Krmím se candy obrázky a sním o růžových vlasech. A svalnatém břiše. 

Dneska večer budu pít alkohol. Možná taky budu zahánět pracovní stres kouřením. V pondělí se budu cpát beránkem a čokoládovými zajíčky, ale v úterý ... v úterý to začne.) Budu nová, jiná, lepší a hubená:) 

Chci léto, cukrovou vatu a tenhle outfit.) weheartit.com

Aspoň jednou v životě chci zatřást hřívou růžových vlasů a cítit se "very punk.)

(Občas) chci mít doma přístroj na cukrovou vatu od Nostalgia Electrics

A chci zažít Candy Love, tonight with my love.)

Jahody na sněhu

Když jsem byla malá, měla jsem sníh docela ráda. Teď mi ale tak akorát leze krkem. Obzvlášť v březnu. Když se ráno tou bílou břečkou brodíme s Domi do školky, mám ještě horší náladu než obvykle. Mrznu a trpím. Taky mám promočený boty a občas i kalhoty od Domčiných botiček, když dobíháme autobus (a to je docela často.)

A tak jsem si tyhle nepříjemná sněhová rána včera zpestřila jahodovým potěšením. Nebylo čerstvé, ale o to sladší:)

Jahodový čaj, jogurt a bonbonky z Marks&Spencer. Diář, obrázek a medvídek, kterého jsem v M&S koupila za 15 Kč!!!, slouží jen jako dekorace mojí nevzhledné pracovní plochy.

Jogurt byl krémový a nadýchaný - hotová pohádka. Rozpouštění sladkých bonbonů v puse je taky dokonalá slast a horký jahodový čaj oslazený hnědým cukrem taktéž přináší dokonalé chvilky. No a samozřejmě se mi líbí ty obaly (ten od jogurtu už je teda v koši:)

Za tři týdny ale jahodové potěšení jako kompenzaci chladných dní už asi nebudu potřebovat. Dnes ráno v metru jsem četla v Metru.), že samička krkavce v pražské ZOO snesla vajíčka, což je potvrzená předzvěst jara. "Jakmile krkavci u nás snesou vejce, všichni víme, že mláďata se vylíhnou do přívětivého jarního počasí. Je to neselhávající předpověď prověřená generacemi," uvedl pro Metro šéf Zoo v Troji Miroslav Bobek. Na modrých vejcích s červenohnědými skvrnami prý ptáci sedí přibližně tři týdny. Asi se na ně s Domi půjdeme mrknout  a vysondovat přesný termín.)

Kreslená předzvěst jara, www.profimedia.si

Do nového roku s novou ofinu

Dneska večer jdu k holiči. I když jsem si jako každý podzim slibovala, že si nechám narůst dlouhé vlasy, s blížícím se novým rokem mám opět chuť na změnu. Zatím nevím jakou, jisté je jen to, že chci ofinu. Našla jsem fotku z mládí, kdy mi ji ustřihnul jeden francouzský mistr. Tehdy se mi (ofina i fotka) docela líbily, ale když se na to dívám teď, musím se prostě smát:) Každopádně mi to připomíná ranou dospělost - byla jsem čerstvě po škole a zrovna jsem začala poprvé doopravdy pracovat - jak vidíte, jsem z toho dostatečně znechucená.)

Iri za mlada.

Tehdejší ofina (asi tak pět let zpět) byla po vzoru trendů dost cik-cak a pro vyniknutí střihu se vlasy musely žehlit. Teď bych chtěla pohodlnější (= bezúdržbovou) variantu, ale zase ne moc do očí. Představuju si to nějak takhle:

fuckyeah-hair.tumblr.com

Tady je aktuální už dost nesnesitelný stav ...

Takhle se Iri tváří, když dělá, že pracuje.)

 A tohle je můj poslední sestřih (někdy v létě). Vsadím se, že takhle hezky, mě už nikdo nikdy neostříhá. (Tohle zvládla "vesnická" kadeřnice u mojí babičky a stálo mě to sto korun!) Dneska jdu do pražského Bontonu a počítám s nulou navíc:(

Jak je to mázlý, tak to asi vypadá líp, než to vypadalo ve skutečnosti.)

 No a úplně nejradši bych z kadeřnictví vyšla jako comicsová kráska. Mými největšími vzory jsou Valentina a Terry Downe. No, to je samozřejmě nesplnitelný sen, tak uvidíme, jak dopadne splnitelná realita - report zítra.)

Lesbička Terry Downe z amerického comicsu Love and Rockets, www.comicvine.com

Valentina Rosselli - ztělesnění erotické fantazie italského kreslíře Guida Crepaxe, spagna.blogosfere.it

ANTISANTA video

Hnutí antisanta přichází se zbrusu novým videem, které příznivce ježíška a odpůrce Santa Clause v českém prostředí určitě potěší. Zakladatel webu Anti-Santa.cz Petr Voborský k němu říká: "Pro mnohé to může být vysvětlením, proč je letos Santa tak málo vidět:-)"

Watch and enjoy:)

Interaktivní adventní kalendář

Česká televize stejně jako loni připravila na svém webu interaktivní adventní kalendář, který místo čokolády ukrývá pohádky, obrázky, hry a písničky. Jednotlivá virtuální okénka po otevření každý den postupně nabídnou audiovizuální překvápko.

Oproti loňsku má kalendář navíc komiksovou, hudební a obrazovou sekci. Vánoční komiks o ježíškovi postupně nabídne příběh, který se uzavře 24. prosince. V sekci galerie jsou slavná umělecká díla z různých období, u kterých je krátké info a vysvětlení významu. V kategorii Orchestrion jsou zase různé písničky a skladby napříč žánry od lidovek přes pop až po vážnou hudbu. Dokonalé vzdělávání hrou:)

Kalendář graficky zpracovala Lucie Lomová, jejíž kouzelné obrázky vytváří něžnou vánoční atmosféru. Blog talentované výtvarnice je z dalších, které budu nadšeně sledovat:)

Kalendář byl přirozeně spuštěn už v sobotu, my jsme ho ale s Domi začaly "otevírat" až dnes. Obě nás to bavilo... i když mě asi o něco víc.) Máme i ten klasický, který nabízí sice sladké, ale hodně krátké potěšení. V kombinaci s tím virtuálním je to tak akorát na přečkání do kýženého dne, na který se mě má tříletá holčička každý den ptá - kdy už budou Vánoce, mami, dneska?:)

Pejsek štěká, děti křičí, trio hraje a tak dále. ) Po kliknutí mají obrázky svou funkci a číslo od 1 do 24. www.ceskatelevize.cz

Ukázka z comicsu o ježškovi. www.ceskatelevize.cz

Holky, které mají ve všem štěstí

Ve svých pubertálníh letech jsem každé léto hodně času trávila v bazénu na Slavii. Nechat se okukovat a sama koukat po zdejších hezouncích byla tehdy ta největší zábava, které ovšem zdárně sekundovalo hodnocení zdejších krásek, konkrétně jejich plavek a plážecích účesů. Jedno letní odpoledne na sebe strhla pozornost dívka nahoře bez s dokonalou postavou a vůči okolí lhostejným výrazem, která v tureckém sedu chytala bronz. Vypadala asi nějak takhle:

www.victoriassecret.com

Když se topless kráska dostatečně nabažila slunečních paprsků, zvedla své božské tělo, a elegantně si odkráčela koupit zmrzlinu. Kamarádka, co zaregistrovala moje obdivné pohledy směrem k těm bezchybným křivkám k tomu tehdy poznamenala: "No, jo, to jsou ty holky, co mají ve všem štěstí - jsou hubený, opálený a mají hezký prsa". Jo, jo:) Tohle v těch časech bylo klíčem ke štěstí  -  snědá a na prsou pevná kůže, pod kterou je co nejmíň tuku. A já na to tak ráda vzpomínám:) Člověk měl totiž maximum zábavy a minimum zodpovědnosti, zcela opačný poměr, než mám dnes.)

Tak jsem dnes viděla Ute

Je ještě hezčí než v televizi, o hodně menší a stejně "živá". Herečky jsou pro mě úplně jiný živočišný druh. Strašně mávají rukama, artikulují a člověk si vedle nich připadá hrozně zakřiknutě.) Mají v sobě asi nějaký druh energie, která musí ven. Když nemají práci, určitě hrají divadlo aspoň doma, aby se nezbláznily. Herce tak nevnímám, protože si myslím, že hraní vnímají víc jako řemeslo. Herečky tím žijí.

Je úžasné mít vlastní prostor, kam si můžu napsat cokoliv mě napadne, včetně subjektivního kategorizování. Bez následků. Zatím.)

No, každopádně Jitka Schneiderová na mě udělala dojem. Viděla jsem ji dnes na jedné komerční akci o českých barech a sršela vtipem, mládím a energií. Na skoro 40 vypadá prostě neuvěřitelně a navíc ma extra krásný hlas. Shodou okolností jsem někdy v minulých týdnech na tiskovce k nové Star Dance viděla také jejího manžela Davida Švehlíka. Taky byl menší, než působí v televizi, ale o to sympatičtější. Ač stále manželé, oficiálně spolu podle nějakého časopisu, co se mi nedávno dostal pod ruku, už nežijí. Zdá se mi to škoda. Na ty první dva pohledy, co o nich mám, se k sobě totiž náramně hodí. Vzhledem, humorem i povoláním:)

Skrz blog nabízím k posouzení aspoň kritérium číslo 1.)

www.ahaonline.cz

A tady oba sólo ve velké večerní. David se v ní teprve předvede od 3. listopadu, kdy začne tančit ve StarDance. To by byla podívaná, kdyby se tam sešli oba:)

Naprosto bechderoucí šaty, www.super.cz

Davidovou taneční partnerkou je Simona Švrčková, www.ceskatelevize.cz

Chait Noir

Hry vůbec nehraju, ale na tuhle jsem narazila při hledání mého oblíbeného motivu "chait noir" a zalíbil se mi ten design, ha ha. A teď ji hraju, když potřebuju rychlý relax:)

Enjoy!

http://www.gamedesign.jp/flash/chatnoir/chatnoir.html