Stránky

Finský vliv na slovanské zvyky

Často se mi stává, že mě lidé považují za cizinku. Většinou tipují Itálii, Řecko a další jižní národy, ale jsou úplně vedle. Podle testů DNA z projektu MyHeritage jsem totiž z celých čtyř procent Finka. What a surprise! Zbytek mých genů má kořeny rozprostřené ve východní Evropě, ale i ten malinký pramínek severské krve mi do žil vlévá objevné nadšení. Samozřejmě nejsem jedinou Slovankou na světě, která má slabost pro finský způsob života. Ruska Jekaterina Prokofiev se s rodinou přestěhovala z Gatčiny do Helsinek, kde žije v jednom z udržitelných bytových domů v projektu developera YIT. To, na co byla zvyklá z Ruska, pomalu ustupuje do pozadí finských zvyků.

Jekaterina a její muž Jevgeni v otevřené kuchyni svého helsinského bytu, zdroj YIT, která razí tento trend i ve svých bytových domech v Praze.

Kuchyň je v Rusku důležitou místností, ve které se často řeší rodinné záležitosti. Je ale oddělená a dá se kdykoliv uzavřít, takže nepořádek i odér zůstávají za dveřmi. Ve Finsku jsou naopak oblíbené otevřené kuchyně propojené s obývákem, ve kterých našla zalíbení i Jekaterina. Baví ji, že při vaření může konverzovat s hosty a při servírování nemusí neustále pobíhat sem a tam. A navíc má na dohled svého pětiletého syna, který si rád hraje na zemi v obýváku. Do svého malého pokojíčku chodí většinou jen spinkat. 

Další z finských příkladů propojené kuchyně s obývákem, zdroj YIT

Já sama to mám podobné jako Jekaterina. Vyrostla jsem v bytě s malou oddělenou kuchyní, kde se psaly úkoly, chystala večeře a řešilo všechno možné. V lednu měním život i byt, ale posledních šest let jsem zvyklá na kuchyň napojenou na obývák. A je to fajn. Celá rodina je mnohem víc zapojená do centra dění, což se hodí hlavně při vaření. I díky tomu vznikla dětská varianta finského dezertu Kiisseli, který si naše Domi přizpůsobila zcela podle sebe. Vařené ovoce vyměnila za čerstvé, v souladu s faktem, že Finsko je zemí tisíců jezer, vykrojila lívanec do tvaru ryby a z malin vytvořila "K" jako Kiisseli. A takhle to dopadlo:






Přípravu můžu doporučit na každou dětskou párty - děti vyfasují lívanec, formičky, smetanu a maliny a vrhají se do zdobení. Bude je to bavit a zároveň je postaráno o svačinu:)

Samozřejmě vás ale neochudím o pravou verzi receptu, kterým si letos můžete zpestřit vánoční stůl.

Finský dezert „Kiisseli"

200 g lesního ovoce – mraženého nebo čerstvého
100 g cukr moučky
šťáva z brusinek
škrob – 2 lžíce
200 g jablek
100 g hrubé mouky
2 vejce
100 g cukru krupice

100 g másla
špetka skořice
4 lžíce zakysané smetany
 

Lesní ovoce ocukrujte tmavým a moučkovým cukrem a společně s brusinkovou šťávou a škrobem připravte na mírném ohni hladký, příjemně sladký rozvar. Z nastrouhaných jablek, vajec, cukru, skořice a mouky připravte těsto, které po lžičce opékejte na másle dozlatova. Podávejte se zakysanou smetanou a ovocným rozvarem. 
Autorem receptu je Cream Catering, foto: YIT

Zabalte letošní dárky do českých ilustrací!

Miluju ilustrace a zároveň při každé příležitosti ráda podpořím lokální tvorbu. Napadlo mě obě věci propojit a mix okořenit špetkou sváteční inspirace. Výsledkem jsou čtyři vánoční motivy od talentovaných tvůrců, které si můžete vytisknout ve formě balicího papíru, visaček na dárky nebo plakátu. Stačí jít na web Marianne Bydlení a vybrat si autora - ilustrátory Patrika Antczaka a Saki Matsumoto, blogerku Lucii Living nebo grafičku Karolínu Strykovou. Mně se líbí všechny a tak jsem jejich motivy zkombinovala - první dárky jsem zabalila do papírů od Patrika, Lucky a Káji a opatřila je visačkami od Saki. 




Cedulka Otevři mě vznikla na kurzu s Pen Pals během vánočního večírku TON.



Káju jsem potkala na sobotním Lemarketu a tak mi zapózovala s vánočním vydáním v ruce.

Přeju, ať se motivy líbí a těším se, až mi napíšete, jak jste je využili. Hodí se samozřejmě spíš na menší dárečky, ale když vytisknete několik A3, zvládnete zabalit i ty větší.

Esíčka ke snídani

Určitě nejsem jediná maminka na světě, jejíž dítě je v jídle mírně řečeno konzervativní. Naše Domi například prvních šest let svého života snídala piškoty s kakaem. S nástupem do školy jsme ranní jídelníček zpestřili o Cheerios a sem tam rohlík s něčím, ale posledních pár měsíců se udála velká změna. Objevila esíčka a zamilovala se do nich úplně stejně jako já, když jsem byla malá. Doma se nám začaly hromadit krabice a já si říkala, kam s nimi. A tak jsem pořídila dózu na sušenky. Nejlepší investice posledních měsíců, možná i let.))



Talíř Antonín z Kolekce 7, detaily v lednové Marianne Bydlení:)
Dóza na sušenky Over The Moon "Beret" od značky Disaster

Méďa s rádiovkou pojme až čtyři balení, což je pro nás ideální. Naprosto miluju tu chvilku, kdy naše malá slečna ještě v pyžamu usedá ke stolu a nabírá si z dózy svoji ranní dávku energie. Z medvídka je samozřejmě nadšená a do krásné krabičky, která je součástí balení, už si chystá svoje poklady. Děkuju britským designérům značky Disaster za jejich nápady na poli katastrofického designu:)


Prostý obal a přitom tááááák nádhernej. To miluju.)

A teď mi řekněte: Co snídají Vaše děti?:)