Stránky

Když chcete žít jako vaši klienti, dopadne to špatně.

Opakovaně se přesvědčuju, že ty nejlepší věci jsou na doporučení. Ideálně osobní. Kolegyně v práci mi nadšeně vyprávěla, jak zašla se svým synem studujícím malbu na komentovanou výstavu Petr Brandl: Příběh bohéma ve Valdštejnské jízdárně. Projekt je zajímavý tím, že kromě ikonických děl přibližuje také život slavného barokního malíře, který neplatil alimenty a utíkal před zástupem věřitelů, protože, ač nadprůměrně placen za své jedinečné obrazy, chtěl žít jako šlechta, pro kterou je maloval. A na to ani jeho vysoké honoráře nestačily. Umřel chudý, nemocný a sám.

Malostranská.

Uposlechla jsem doporučení, že jestli jít, tak jedině na komentovanou prohlídku. Přes web galerie jsem tedy objednala lístek pro sebe (320 Kč) a teenagera (220 Kč) a dnes odpoledne jsme s Domi vyrazily.


Výhled přes okno Jízdarny na páva ve Valdštejnské zahradě. 

Na výstavu překvapivě dorazil také tenhle obří kocour v kočárku. Jeho majitel, postarší elegantně oděný pán, se chvilku dohadoval s pokladní, ať ho pustí dovnitř, ale neklaplo to. „Jednou bych povolila, a chodili by mi sem lidi se psama a kdoví s čím ještě,“ argumentovala. 

A ve 13:30 to vypuklo. Dostaly jsme nálepku na svetry, že patříme do skupiny, což se ukázalo jako naprosto zbytečné, protože vášnivý výklad Davida Beitla přilákal i náhodné „kolemjdoucí“, takže naše původně skromná skupinka se postupně rozrůstala o další řady. Tady jsou highlighty, které mě zaujaly nejvíc:

Obraz Kající Máří Magdaléna byl určen pro stropní výzdobu kostela, lidé se na něj tedy dívali zespoda, proto trochu mate svou perspektivou. Obzvlášť v oblasti prsou, jak nás pan průvodce upozornil:)

Kytice ve váze I a II vznikly společně s Janem Vojtěchem Angermayerem kolem roku 1720 na objednávku Františka Černína. Oblíbenou hrou barokní šlechty byla hádanka, kdo z autorů co namaloval. Můžu vám prozradit, že Brandl se postaral o ptactvo, kamenný podstavec a vázu. Ale květiny prý uměl taky, ujišťoval nás odborník:)

Jeden z nejslavnějších Brandlových obrazů - Simeon s Ježíškem, cca 1725, olej na plátně. Světec měl přislíbeno od Boha, že zemře, až spatří Spasitele. A dočkal se. Autor mistrovsky zachytil starcovo citové dojetí, k čemuž přispěla i speciální technika - do ještě čerstvé  barvy zasahoval prsty i nehty a vytvořil tak dojem rozechvělé tváře i „živých“ kudrlin.


Jiskra v oku divokého umělce lehce upadá (Brendl tento autoportrét maloval v době, kdy mu bylo kolem padesátky) a díla dosahují vrcholu - v této době namaloval Simeona s Ježíškem nebo Historii Josefa Egyptského

Z výstavy jsem si odnesla, že Brandl oplýval nesmírným talentem, ovládal hned několik malířských technik a zároveň se nebál experimentovat, ale měl celkem horkou hlavu a bohémský styl života. Formality ho nelákaly. Nedokončil jezuitské gymnázium na Malé Straně, když se učil řemeslo, hádal se s učiteli a vedl spory s malířským cechem. A jako manžel a otec nestál za nic. Neustále byl někde v čoudu a žena Helena (matka jeho syna Maxmiliána) ho celý život uháněla kvůli alimentům. Byl to společenský člověk s obrovským množstvím kontaktů, což mu umožňovalo studovat díla světových malířů a získávat prestižní zakázky. Chtěl žít na vysoké noze, ale nakonec skončil v dluzích (a ve vězení) a v 67 letech umírá v osamění v Kutné Hoře. S velkým talentem holt přichází velká zodpovědnost. A tu Petr Brandl poněkud postrádal.)







Kolegyně zmiňovala, že po výstavě určitě musíme zajít do skvělého bistra v galerii Kunsthalle a opět měla pravdu. Daly jsme si strašně dobrou kulajdu a poke bowl a probraly, jaké dojmy v nás Brandl zanechal:)

Už jste Brandla viděli? Pojmenovali jste si svou knihu v Kunsthalle? A pustili byste na výstavu kocoura v kočárku???:)

Designblok 2023 praská ve švech. Co si nenechat ujít?

Někdo sype z rukávu reklamní slogany, jiný skládá hudbu na první dobrou a designér Jan Plecháč vždycky vymyslí něco, co lidé okamžitě milují. A na letošním Designbloku to od 4. do 8. října určitě nebude jinak. Těšte se na pojízdný cirkus plný překvapení a pozoruhodných předmětů, na kterém se mimo jiné podílí také Lucie Koldová nebo Maxim Velčovský. A co víc? Výstava Designblok Cosmos je putovní! Dá se složit do „kufříku“ a vybalit kdekoli jinde - třeba v Miláně, kde se představí příští rok. A na co dalšího se můžete těšit? 




Mám pro vás stručný přehled, co na jednotlivých spotech neminout:

Veletržní palác / Národní galerie Praha


Respekt Stage (Velká dvorana, Veletržní palác) - prostor pro přednášky na zajímavá témata. Doporučuju třeba debatu Je second hand (ne)udržitelný? se slow fashion expertkou Karolínou Břinkovou, nebo Proč fotografovat, když fotografují úplně všichni? mimo jiné s duem shotby.us. Highlight: Přednáška Benedicta Hobsonaco-CEO webu Dezeen.

Benedict Hobsonco-CEO webu Dezeen



Designerie Sejdeme se u srdce. To je heslo letošního Designbloku. Bude obří, zelené a pochází z dílny Lucie Škandíkové. A děti? Ty budou milovat skákací horu Říp v duhových barvách od Maxima Velčovského. Dospělí samozřejmě potěší kofeinový doping od Ema Espresso bar

Superstudio  Věděli jste, že v Čechách existuje nakladatelství, které se zaměřuje na čínskou prózu? Jmenuje se verzone a v nabídce má mimo jiné ikonické dílo Holky ze severu od spisovatelky Šeng Kche-i. Jedna z nejvýraznějších současných čínských autorek popisuje bouřlivý vývoj 90. let, kdy dívky z venkova přicházely do města s nadějí lepšího výdělku a čelily přitom různým formám nebezpečí včetně sexuálního násilí. Možná si nějakou knížku rovnou koupím a zasednu s ní do Vitra VIP Lounge - oázy odpočinku plné designových ikon. 

Holky ze severu / Šeng Kche-i


Openstudio Všechno vyjmenovat nemůžu a tak se zaměřím na svoje srdcovky. Tou největší je určitě Linda ROE Retterová, kterou sleduji už od jejích studií na umprum. Na Designbloku ve spolupráci s Marií Špačkovou (jatakidu) představí kolekci textilu a keramiky Sphere. Zajímá mě také spolupráce studentů Ateliérů produktového designu a herních médií z VUT a určitě se zajdu podívat taky na novou kolekci ručně vyšívaných obrazů, polštářů a zrcátek od Bro.

ROE &  jatakidu / Sphere


FaVU

Bro.

Uměleckoprůmyslové muzem v Praze 

Rozhodně se přijďte podívat na REX chair - první zálohovanou židli na světě. Podle designu Ineke Hans (letos patří mezi nejvýznamnější hosty Designbloku) je vyrobená z recyklovaného plastu (třeba použitých kartáčků nebo rybářských sítí) a nabízí ji studio Circuform. K tomuhle projektu ještě napíšu víc, protože zjišťuju cenu a možnost prodeje - všude zatím píšou, že si o ni máte prostě napsat. Oficiální je jen cena zálohy - 20 eur, u které máte garanci vrácení, i když je židle zničená. Mezi klienty jsou zatím různá design centra a muzea, třeba Vitra Design Museum.

Židle REX


Míčovna a Královská zahrada Pražského hradu

V zahradě uvidíte zmiňovaný projekt Cosmos a v Míčovně výstavu Made by Fire (jednou z kurátorek je talentovaná Eva Slunečková), která na jaře debutovala na prestižním Milano Design Weeku. Těšit se můžete na téměř sto exponátů od čtyřiceti českých tvůrců z oblasti skla, porcelánu a keramiky na pozadí aktuálních společenských otázek.

Město

Designblok se prostřednictvím různých značek a jejích showroomu odehrává po celé Praze. Já se určitě podívám do nového prostoru Konsepti Stage v Holešovicích na prezentaci křesla Bowl Chair, jež pod značkou Arper vzniklo v limitované edici 500 kusů.

Bowl Chair/Arper

Sicílie 2023

Někdo plánuje dovolenou rok dopředu, my se většinou spontánně rozhodneme pár týdnů až dnů předem. Před dvěma lety jsme přemýšleli o Polsku. Lákaly nás pohyby písečných dun v přístavním městečku Łeba, ale pak jsem si psala s kamarádkou Alicí, že nejlepší dovolenou zažila v Toskánsku. A tak jsme tam vyrazili, konkrétně do Roccatederighi. Byly to naprosto úžasné prázdniny s bydlením v původním domku na skále s nádherným výhledem a zařekli jsme se, že další dovolená jedině v Itálii. Nakonec jsme byli na Hvaru, což bylo taky super, ale znova se mi do Chorvatska nechtělo, obzvlášť při letošních cenách po přechodu na euro. A pak volal kamarád, že jeho známí míří na Liparské ostrovy. Kde to je? Zeptali jsme se. U Sicílie, odpověděl. A tak jsme letěli do horka:)

Sicilie má čtyři letiště s mezinárodními lety, přímá linka z Prahy ale létá jen do Catanie. A právě tam naše pětičlenná výprava vyrazila. (Pátý to fotí:)


🌞 Počasí Ano, bylo tady horko. Konkrétně až 47 °C přes den, večer a v noci kolem třicítky. Jak jsme to přežili? Žili jsme jako Sicilané. Nacházeli jsme místa s normální teplotou, třeba hluboko zaříznutý kaňon Cavagrande del Cassibile s nejlepším koupáním ever - kaskády, vodopády a příjemně studená voda, přes den trávili čas doma a vyráželi až večer, nebo jsme si vzali plachtu a vyrobili si jednoduchý přístřešek na pobřeží, který poskytoval blahodárný stín. A bez 50ky a klimošky v autě i doma by to samozřejmě nešlo.



Cavagrande del Cassibile

Isola Bella, Taormina


🏠Ubytování Nádherný! Bydleli jsme v barokním městečku Canicattini Bagni na jihovýchodě ostrova v domě z 18. století, ve kterém vyrůstala majitelova maminka. Fascinoval nás původní vyřezávaný nábytek a styl domů, kdy dole je velká hala a pak se jde po antických schodech nahoru do patra, kde jsou ložnice, kuchyň a koupelna. Nejdřív jsme si v noci pouštěli klimošku, ale pak už jsme si zvykli bez ní a frčela jen přes den. Skvělá byla velká terasa, kde jsme grilovali místní speciality.

To nebyl náš dům, jen mě zaujala ta barva.)

Designová lavička před naším domem. 





Náš vchod. 


🚗 Výlety Nejvíc se nám líbily města Taormina a Noto, které je známé svým medovým barokem, a obrovským množstvím kostelů a paláců. Navštívili jsme dva - Palazzo Nicolaci a Palazzo Castelluccio. Oba nádherné, barokní a vybavené sběratelskými skvosty od nábytku přes obrazy až po nádobí. Na doporučení jsme byli také v Syrakusy, které je známé množstvím antických památek, ale trochu nás zklamalo turistické zaměření. Na všem tady chtějí vydělat a to třeba i tak, že vám nasadí papouška na hlavu a pak chtějí pět euro za fotku:) A co nás naopak naprosto nadchlo - Údolí chrámu (Valle dei templi) v Agrigentu. Dochované zbytky antických chrámů z období 450 let před naším letopočtem prostě berou dech. 

Betonový kostel Madonnina delle Lacrime v Syrakusy se začal stavět v roce 1966, hotový byl až v půlce devadesátek.
Syrakusy.)


Palazzo Castelluccio




Taormina


Údolí chrámů

Palazzo Nicolaci

Noto


👨‍👩‍👧 Vztahy Naše děti z předchozích manželství vypadají pohromadě jako skuteční sourozenci (obzvlášť obě holčičky) s tím rozdílem, že se k sobě chovají o dost líp:) Domi je stejně stará jako Filip (14), takže mají společná témata, točí Be Realy a poslouchají stejnou hudbu. A sedmiletá Amálka ke starší „sestře“ vzhlíží a v novém tandemu lépe zvládá provokace od bratra, které jedou v běžných sourozeneckých kolejích.) Svou roli sehrává i fakt, že Domi je jedináček a mít sourozence je pro ni něco nového a zábavného. A my dva? Nejvíc času trávíme s nejmladší, protože přece jenom se jí ti starší občas rádi zbaví, a užíváme si, že puberta je v jejím případě ještě daleko:)




Sicílii určitě doporučuju, ideální čas je ale rozhodně v květnu nebo na podzim. Zvažujeme, že děti vezmeme ze školy a užijeme si to i během příznivějšího klima. Jinak je v plánu pořád to Polsko, hodně mě zlákala i Vintagelover, tak uvidíme, jak to příští rok dopadne:)