Stránky

Kimchi v zahradě

Na létu je nejlepší, že člověk může často jíst venku. A jídlo a čerstvý vzduch je jedna z nejlepších kombinací na světě. Vzhledem k rostoucím cenám v restauracích, kdy se pomalu nedá najíst pod dvě kila na osobu, vaříme převážně doma. Někdy i za padesát korun pro všechny.) A když se na přípravě podílí celá rodina, je z toho fajn podvečerní zábava. Obzvlášť, když ji zakončíme stolováním na zahradě. Domi po mně často chce sushi, protože (spolu s pizzou) patří k jejím nej jídlům. Mně se většinou tvarově úplně nepovede, ale tentokrát to celkem vyšlo, tak jsem se rozhodla, že to vyfotím. Obzvlášť, když jsem si k vinohradským Korejcům došla i pro domácí kimchi. Fotogeničtější pokrm totiž neznám:)










Pokaždé, když k nim jdu, neodolám a kromě jídla vezmu i nějakou mini mističku. Tentokrát to vyhrála tahle modrá na sójovku spolu s matnou černou na kimchi. Love at first sight v obou případech:)

Za plotem

Na stáncích je čerstvé vydání časopisu Venkov & Styl, kde jsem si střihla svoji premiéru. I když to zrovna není moje blízké téma, jak jsem do něj pronikala, zamilovala jsem se. Do plotů všech podob a barev.) Nejvíc mě baví ty v zahradách od studia Partero, protože k nim přistupují hravě, prakticky a úplně jinak než ostatní. Jestli někdy budu mít vlastní zahradu, určitě si je najmu:)







Do článku jsem vybrala třeba atrium v Litomyšli s kovovou bránou zdobenou perforací ve tvaru magnolie. 



Atrium za branou/Atelier Partero

A co dalšího se v srpnovém čísle můžete dočíst? Dost mě bavily zrekonstruovaný statek u Opavy s venkovním obývákem a ateliérem, určitě se pustím do receptů z cukety nbeo borůvek a taky bych moc ráda vyrazila na výstavu do vizovického zámku, kde se rázem ocitnete v cukrárně 20. let. 






V rubrice Ve stylu se mi moc zalíbila soška od Bloomingville z Bella Rose. Mají víc variací a jednu si asi vyberu. 

Meet Me 23

Hrozně ráda využívám příležitostí, které se naskytnou vlivem okolností. Teď aktuálně třeba toho, že hotely v centru Prahy jsou prázdné a skoro za hubičku. Přespat někde jen proto, že je to fancy, i když bydlím za rohem (došly jsme sem pěšky:D), byl vždycky můj sen, ale splnila jsem si ho až teď. A nejen sobě. Vzala jsem Domi, sestru Anežku a pejska Bena a vyrazili jsme do Washingtonovy ulice do ho(s)telu Meet Me 23, jehož interiér navrhl architekt Jaromír Pizinger. 













Na 3D tiskárně si můžete nechat vytisknout zdejšího maskota - bluemana. Ale trvá to celý den, takže si raději vezmete toho, co už je pro hosty připravený jako suvenýr (my na to zapomněly:)




Sbalily jsme si tablety, knížky, deskovky a vyrazily. Užily jsme si společný válení, já občasnou designovou inspiraci (rozhodně chci židle Dejavu od Tonu)a ráno pak báječnou dlouhou snídani. Až při ní jsme vlastně zjistily, že tu nejsem úplně samy, ale společně s asi dalšíma šesti lidma, ha, ha.)