Stránky

Jak se bydlí v Helsinkách

Podobně jako v dalších severských zemích. Minimalisticky, ale útulně s důrazem na čistou eleganci, přírodní materiály, rukodělnou práci a osobitý styl. Nebo alespoň přesně takhle působí bydlení finské ilustrátorky Hany Konoly, která žije v Helsinkách ve čtvrti Käpylä. Právě tady byla v roce 1940 postavena olympijská vesnice pro letní olympijské hry, jejichž pořádání ovšem znemožnila druhá světová válka. Budova, ve které se Hanin byt nachází, tak změnila svůj původní účel a začalo se v ní normálně bydlet. Reportáž z Hannina bytu zveřejnil web Design Sponge v rubrice Sneek Peaks, odkud jsou i následující fotky. Dění z života finské výtvarnice můžete sledovat na jejím blogu. 

Nad pracovním stole visí Hannin plakát August Poster.
To je nádherná fotka. Na sofa finské výroby je polštář ušitý z látky od Marimekko.
Starý košík slouží jako konferenční stolek. Na ten tácek s pitím dobrý, ale když si vezmu co všechno se na konferečním stolku válí u nás ... ne, ne, tahle vintage varianta by u nás neprošla.)
S výrobou stolu pomáhal tatínek, koberec utkala maminka. 
Detaily se počítají. Modrý kalíšek nenápadně ladí s modrou svíčkou a celá fotka tak působí krásně harmonicky. 
Nějaká taková truhla by se mi v ložnici moc hodila.
Pohledy od známých z celého světa. Ten s liškami je od Hany Akiyamy, se kterou si Hanna po mailech vyměňovala ilustrace, jež vyšly v jejich společné knize From Hana to Hanna, From Hanna to Hana. Pohled s panenkou a králíkem je od Fanji Ralison.
A tady jsou. Hanna a Hana. Foto: Hannin blog
Knížku jsem dostala k narozeninám od Ali z blogu Mámou Stylově. Fakt mě překvapila, měla jsem z ní šílenou radost:)

Aurore de La Morinerie

Francouzská ilustrátorka Aurore de La Morinerie má tak krásné jméno, že mi přišlo škoda přidávat do dnešního nadpisu cokoliv dalšího. Aurora znamená svítání a v některých verzích se tak jmenovala princezna v pohádce Šípková růženka. Krásným jménem to ale v případě talentované Francouzky nekončí. Krásná je i její tvorba, při které nejčastěji pracuje s akvalerem. Tématem bývá móda, což souvisí s jejími klienty z řad módních časopisů i značek jako je Elle, Harper's Bazaar, Hermès nebo Issey Miyake i její původní profesí. Aurore, která se v roce 1962 narodila v Saint-Lô v Dolní Normandii, totiž po absolvování pařížské školy umění Duperré (L’école supérieure des arts appliqués Duperré) začala svou kariéru jako módní návrhářka. Pak ale strávila dva roky studiem čínské kaligrafie, která ji naučila soustředění a umění zkratky. A právě tahle dovednost určila její styl, který zformovaly cesty do Číny, Japonska, Indie a Egypta. Od té doby Aurore de La Morinerie působí jako módní ilustrátorka, která ve své volné tvorbě utíká od módy a designu do přírody, kde zachycuje krásné obzory, rostliny a zvířata. 

Módní ilustrace od francouzské ilustrátorky Aurore de La Morinerie 
Loňská ilustrace pro britskou mutaci časopisu Harper's Bazaar u příležitosti 60. výročí rtěnky Dior 
Tohle je ilustrace pro Ikeu. Nemám ten obchoďák ráda, ale v tomhle případě jsem zkrátka nedokázala odolat. 
Aurore trochu jinak. Nature z výstavy pro stockholmskou galerii BON.
A na závěr můj nejoblíbenější obrázek tygra. Když jsem byla malá, můj strejda, co umí krásně kreslit, mi jednoho akvararelového tygra vytvořil. Hrozně moc chci ten obrázek najít. O víkendu budu muset vybrakovat všechny skříně a poličky.

Old School Holandsko

Když jsem psala o krásném bydlení v Holandsku, nedalo mi to a začala jsem vzpomínat a hledat fotky z doby, kdy jsem tuhle zemi navštívila. Nebylo to jen tak, ale nakonec jsem je pod složkou "Fotky ze starého Maca" objevila. Ten krásný mini byt, ve kterém jsme tehdy bydleli, na nich samozřejmě není, ale za to jsem tam hodně já, plno dalších lidí a spoustu zvířat. Řeknu vám, že jsou chvíle, kdy bych se do toho bezstarostného období ráda vrátila. Tady jsou moje holandské vzpomínky z roku 2007. Třeba vás pobaví i potěší stejně jako mě.)

Tohle je prosím jedna známá česká blogerka. Tehdy o své blogerské budoucnosti ale stejně jako já neměla žádné tušení.)
A to jsem já:) Tyhle džíny pro mě byly dlouho srdeční záležitostí, dokud je moje babička ne zcela dle mých představ nepřešila na těhotenské. Zvony byly o tolik hezčí než současné roury a když na nějaké dneska vzácně narazím, koketuju s myšlenkou, že bych je zas mohla nosit. Samo v mírnější variantě. Líbí se mi třeby tyhle nebo tyhle. A docela by mě zajímalo, kde skončily tyhle tenisky. Taky moje oblíbený.
Líbila se mi zdejší pohoda. Lidí, ... 
... psů i ...
... koček:)
Fotila jsem ulici, ve které jsme bydleli, pohled z okna, domeček pro panenky ve výloze, ale naše bydlení prostě nikde nemám. Na co jsem tehdy myslela?.)