Taška s kozou

Minulou sobotu jsme si s Domi při venčení kolegovy fenky švýcarského ovčáka užily skvělý výlet do Stromovky s pokračováním do Dejvic, kde jsme zapluly do Maze Lab - sněhobílé kavárny jihokorejského majitele Trana Anha Thanga (křestní jméno je na konci). Dostanete tady voňavý šálek blaha připravený z kvalitních zrnek z poctivých pražíren. K tomu taky lísteček s původem. Moje kafe bylo z pražírny Good Cup Coffee, která odebírá suroviny z panamské farmy Ninety Plus Gesha Estates. Chutnalo po pomelu, jablkách a černé čokoládě. Mňam.) A když jsem ho upíjela, všimla jsem si krásné tašky z tuhého plátna. Tu zase vyrábí pražírna La Cabra, a protože je z Dánska, musela jsem ji mít.)

Tote Bag by La Cabra. Původně jsem si myslela, že je na obrázku kráva. La Cabra je ale španělsky koza (v logu jsou vidět i rohy), která navíc podle legendy kávu "objevila". Pastevci si všimli, že po rožvýkání plodů jejího keře skotačí jako divá. 

 

Taška má praktickou kapsu a ploché dno, takže se dá postavit. Vejde se do ní i notebook s úhlopříčkou do 15 palců. 

Na profi fotkách od La Cabry vidíte to ploché dno. Tašku za 490 Kč  koupíte v Maze Lab, Československá armáda 26, Praha 6, Dejvice

Výdejová okénka

Druhá vlna pandemie přináší mnoho déjà vu. Kromě roušek, online vyučování a home officů k nim patří také výdejová okénka. Některá jsou natolik vymazlená, že jsem se rozhodla vzít cestou pro příští kafe foťák a zdokumentovat éru, která už se doufám potřetí nezopakuje. 

V kavárně Happy Bean na Jiřáku si na okénku dávají opravdu záležet. Mají i skvělou "svíčkovou" z tofu a extra milou obsluhu.

Minimalistická výdejna v Marthy's Kitchen má zase atmošku. Včetně rozbitých schodů. 

Bullerbyn jede ve svém typickém vintage stylu. Oceňuju cool zvoneček a puštěný Český rozhlas. Člověk má při čekání na jídlo aspoň co poslouchat. 

A tohle je prosím důvod, proč jsem s focením okének vlastně začala. Kavárna Fko má nejlepší překápavaný kafe a nejkrásnější výdejnu s kouzelnými světýlky v lahvi. Jen ta eko víčka ne a ne držet. Přírodní materiál totiž způsobí, že má každé z nich trošku jiný tvar a na kelímcích tak občas dělají neplechu. Holt všechno na světě má svoje výhody i nevýhody.)

Designblok 2020

Po pěti letech na Výstavišti se 22. ročník Designbloku přesunul na Smíchov do impozantního prostoru kláštera svatého Gabriela. Budova postavená konecem 19. století podle pravidel beuronské školy (proto ta malebná symetrie a výrazně lemovaná okna) ve mně vyvolává hodně silné pocity. Kousek od ní jsme totiž s mojí Domi našly útočiště, když jsem po šesti letech odešla ze vztahu, kde už to nešlo dál. 

Kolega tehdy bydlel v Grafické ulici a odjížděl na dva měsíce do Asie. Byt nám půjčil a já jsem získala čas vyřešit, co bude dál. Kolem kostela jsme každý den chodily na zastávku, odkud Domi dojížděla do školy na Praze 6. Pamatuju si, jak jsme si opakovaly vyjmenovaná slova a já jsem si říkala, k čemu ta stavba vlastně slouží. Jestli tam jsou byty, nebo to je jako hotel. A teď už vím. 

Původnímu účelu, tedy výchově dívek ze zámožných rodin, klášter sloužil do roku 1919. Pak tady sídlily instituce České pošty, která budovu o sto let později po převzetí prodala za cca 350 miliónů korun realitce Cimex Invest. A ta ho pod názvem Gabriel Loci pronajímá filmařům, umělcům a letos také pořadatelům Designbloku. 

V prostoru Designérie jste se mohli posadit a pohoupat na dřevěných "žebřících" od Honzy Plecháče a dát si kafe a něco na zub od EMA espresso bar. Mně strašně chutnal jejich šnek s mandlovou náplní. Tak moc, že ho chci zkusit upéct doma. 

 

The Fountain by Petr Vykoukal a Natálie Navrátilová

Tereza Rosalie Kladošová

Z kombinace pylin z truhlárny a mycelia vzniká materiál, ze kterého studio LLEV vyrábí stolky, svícny a další doplňky (jeden je na desce stolu). Misky vznikají z papírové hmoty a přírodních ingrediencí. A z materiálu Organoid (mix lučního kvítí a dalších darů přírody a ekologické hmoty) dováženého z Rakouska navrhuje pracovní stanice. Mýdla jsou z glycerinu, pigmentu a vonných esencí. Jedno jsem si tam koupila.

Novostavby u hotelu. Když jsem bydlely v grafické, byla jsem v rámci tiskovky na prohlídce a uvnitř vypadaly fakt hustě. Ale na ty jsme neměly:)