100 let finského designu

O rok dřív než naše Československo vzniklo v prosinci 1917 samostatné Finsko. Země se tehdy konečně vymanila ze švédské nadvlády i ruského vlivu a začala tvořit vlastní historii. Ta designová vzniká od 20. let minulého století, kdy světlo světa spatřily první skvosty od architekta a designéra Alvara Aalta. Jeho zvlněná váza Savoy nebo nadčasová stolička 60 jsou dodnes tou nejlepší ukázkou, jak propojit funkci, krásu a nebeskou eleganci. Takových finských příkladů je samozřejmě mnohem víc a my si je teď díky designérce a profesorce umění Lauře Isoniemi můžeme připomenout - právě ona totiž iniciovala vznik výroční výstavy Echoes, která putuje po Evropě a 20. října se představí v Praze.

Výstava Echoes byla zrealizována díky grantové dotaci z nadace Finland100 Foundation a za štědré podpory hlavních partnerů – firmy Isku a YIT.

Echoes odstartovala v lednu ve Varšavě, v březnu ji viděli naši slovenští sousedé a po prázdninovém dýchánku v Budapešti se teď na podzim ukáže také u nás v pražské Galerii Mánes. Vstupné je zdarma a navštívit ji můžete i v rámci Designbloku, který začne o šest dní později. Kurátoři v ní šikovně propojují slavnou finskou minulost spolu s novým čerstvým pohledem začínajících umělců a designérů. Vybrané ukázky architektury a designu mají ovšem bez ohledu na období společné tři hlavní rysy - jednoduchou eleganci, střízlivý přístup a efektivní využití vhodných materiálů, které spolu s kvalitním řemeslem zaručují vysokou kvalitu. 

Výstava Echoes zaměřená na design a architekturu připomíná sté výročí finské nezávislosti.

Zatím nevím, co všechno se ve finském výběru objeví, jasno máme ale v tom, které ikony bych do něj zařadila já. Je to směs nábytku, doplňků, módních kousků a zajímavé grafiky. Takový malý finský svět prolnutý do každodenního pražského života. 

Finské bydlení od YIT, Stoličky Artek, Taška Finlayson, Čajová souprava Marimekko, Plakát Muumuru a Talířek Iittala.

Lustr 2017

Letošní festival ilustrace nebyl špatný, ale zažila jsem i lepší. Zklamalo mě, že jsme neobjevila žádnou novou hvězdu, jejíž tvorba by mi přirostla k srdci. Připadá mi, že všichni stále plavou na vlnách 90's nostalgie, která je odnáší k pastelovým břehům. Dovča u moře je fajn, ale když trvá moc dlouho, přestává mě bavit. Už bych se chtěla vrátit do každodenního života, který je možná obyčejný, ale autenticky odráží naše skutečné radosti i starosti. 

 

Něco mě ale přece jen nadchlo. Poprvé jsem se zúčastnila jednoho ze zdejších workshopů, který vedla Toy Box. Zaměřen byl samozřejmě na komiks a dá se říct, že kreslířka do dvou hodin zhustila alespoň část náplně jejího kurzu v Areu. Hodně jsme poslouchali a na závěr i trochu kreslili. Konkrétně jsme si zkusili komiksově převyprávět známý příběh o lišce a vráně se sýrem v zobáku.

Komplet fotky z letošního ročníku najdete na Facebooku, Toy Box a její tvorbu můžete sledovat přes její web.

Vzpomínky na léto

Letošní prázdniny byly nejlepší za poslední roky. Asi to tak vnímám každý rok, ale stejně... bylo to prostě o něco víc super, než jindy.) Možná je to tím, že jsme se spolu s Domi učily něco nového, a i když jme nevytáhly paty z rodné země, stačilo nám to. A co všechno jsme v létě 2017 dělaly? Jezdily na koních, zkoušely penny board a byly prostě spolu. Taky jsme hodně četly, kreslily a vyráběly. Holčičí svět je ten nej a čím je moje holčička starší, tím víc si to s ní užívám. 

Lipno

Domi brala hodiny na penny od profíka a já pak od ní.)

A pak se k nám přidala i naše Anežka:))

)

Koňská farma v Damníkově

Přes den jsme tu jezdily na koních a večer na kolech.)

Barbie, návrhářka penny boardů.

A ramínek.)

Obě jsme tak trochu překonaly samy sebe. Už jen tím, že jsme si sedly na koně a zjistily, jak úžasná zvířata to jsou. Domi se přestala bát jezdit na kole a já jsem dostala odvahu změnit práci. Namísto o IT už opět píšu o designu. Víc vám povím příště:)