Origami stolek raz dva

Pracuju, kudy chudím. Takže když jsem se šla loni kouknout na Artsemestr a viděla úžasnou maketu Adama Havelky, který na ní vystavoval svoji práci, hned mi začalo v hlavě šrotovat, jak stolek vyfotíme do Marianne Bydlení. Student sochařství nám ji laskavě zapůjčil, já jsem origami skvost dramaticky vezla metrem a... závan větru ulomil jednu nohu. Naštěstí to šlo slepit a následně vyfotit. Tady je výsledek a na konci i postup. Celou storku najdete na webu. 

Origami stolek od Adama Havelky, foto: Zuzana Veselá/Marianne Bydlení

A tady slibovaný návod:

„Na papír si nakreslete soubor geometrických tvarů, podle nich pak vyřežte jednotlivé části. Hrany všech kusů je potřeba zbrousit pod takovým úhlem, aby na sebe seděly. Spojte je lepidlem na dřevo a stejně tak připevněte nohy," popisuje autor.

Jako materiál doporučuje bukovou překližku o přibližné tloušťce 0,5 cm, kterou bez problému nařežete i v domácích podmínkách. Seženete ji běžně v modelářských eshopech, někdy i v hobbymarketech, nebo se dá objednat u truhláře. 

Tak co, pustili byste se do vlastnoručně vyrobeného origami stolku?

Uznávám, že spíš zdobí, než slouží, ale naplno splňuje pravidlo zakladatele Arts&Crafts Williama Morrise, že doma bychom měli mít jen to, co je buď krásné nebo užitečné.

Hygge vs Coorie

Zatímco dánské slovo označuje chvilky, kdy se člověk rozmazluje něčím příjemným, skotský výraz vyzývá k učitému úsilí, po jehož splnění přijde odměna. Horkou čokoládu, nohy pod peřinou a nadýchané pufy střídají vysokohorské túry, lokální pěstování a doplňky vyrobené z nálezů sesbíraných v lese. Co si z toho vzít? Od každého něco. Já se změnou bydlení plánuju i lehčí přesměrování přístupu k životu, což plánuju asi takhle:

1) Posílím lokální nákupy. (Coorie)

Znovuzrozený skotský trend nabádá k tomu, abychom si víc všímali a čerpali z našeho okolí. Ať už jsou to procházky s poznáváním toho, co nás obklopuje, nebo návštěva farmářských trhů. V plánu mám obojí. Nejblíž budeme mít trhy na Jiřáku, kam občas zavítám, protože to mám kousek z práce, tak tu jen budu častěji.  

2) Pustím si domů pastely. (Hygge)

Co si budeme povídat, holčičí mysl je nastavená tak, že pohled na snově růžovou, uklidňující bleděmodrou a svěží citrónovou přispívá k její blaženosti. Budou to hlavně polštářky, deky a nádobí. 

Přesně takhle si to představuju./Bella Rose

3. Při DIY začnu být opravdu pečlivá. (Obojí)

Možná je to výmluva, možná zčásti pravda, ale poslední dva roky byly tak nabité prací, povinnostmi a změnami, že jsem byla na konci každého dne ráda, že všechno dobře dopadlo. Cokoli jsem vyráběla, bylo raz dva a moc dlouho to nevydrželo :D

Teď už mám nejhorší za sebou a těším se na klid. Rukodělným výrobkům fandí oba přístupu, mně je ale bližší ten skotský. Chci pracovat s přírodními materiály a ne s kompomenty dovezenými z Číny, které jsou sice lovely & cute, ale naší planetě moc neprospívají. To není nic proti seveřanům, protože jejich jednoduchá přírodní estetika se promítá i do DIY, ale na mysli mám spíš umělý marketing nabádající skandi věci napodobovat. Bohužel ne příliš šetrným způsobem. 

Sním o domácí houpačce a tahle z kůže a mědi mě vyložené láká./Love Aesthetic

4. Naučím se pořádně vařit (a vychutnávat) čaj. (Coorie) 

Na mysli mám hlavně ten poctivý černý, který po správné připravě vykouzlí příjemnou náladu. Britové tohle prostě umí. 

Samozřejmě začnu krásnou výbavou.)/Poketo

Co vy? Fandíte hygge nebo coorie?

Židle z klipu

Filmy a videoklipy pro mě byly vždycky velkou interiérovou inspirací. A zdá se, že je to dědičné. Domi se před časem zhlédla v chlupatém růžovém křesílku, na nějž v jednom ze svých songů usedá blonďatá "JoJo" Siwa. Nejdřív jsem ho začala shánět v Čechách. Neuspěla jsem. Pak v zahraničí. Byly moc drahé. A tak jsem se do něj pustila sama. Pořídila jsem chlupatou růžovou látku (cca 2,5 m) a navrstvila ji na otočnou židli z Ikea. Obstřihla jsem, co přebývalo, sešila dohromady záda a u sedáku obstřihla oblouk, který jsem pak přišila zpět, aby se vytvořil sed. Celé dílo jsem lepila pomocí oboustranné pásky a dopomáhala si univerzálním lepidlem. No řeknu vám, bylo to čirá hrůza, chlupy všude po bytě, jako bychom chovali růžové štěně, ale ta Domčina radost je k nezaplacení. I když to zdaleka není dokonalé.)

Upřímně se modlím, aby jí židle do měsíce, kdy se stěhujeme do nového, omrzela, protože v tom vymazleném hnízdečku nechci žádnej růžvej bordel, ale obávám se, že to neklapne:))