Stránky

Asymetrické podzimní sny

Už je tu zase podzim a na mě jdou každoroční módní chutě. Potřebuju kabát, kotníčkové boty, šaty na večírky a nějaký epesní nákrčník. Barvy samozřejmě hlavně černé a šedé, ale když mi do oka padne i něco výraznějšího, bránit se nebudu. Joo a taky nutně potřebuju novou košili. Volnou, ležérní, dobře střiženou. A samozřejmě svetr. Hořčicový s rolákem, který jsem loni v Berlíně viděla v jednom obchodě a dodnes lituju, že jsem si ho nepořídila. Klasika:/

Něžný, jemný, holčičí. Takový kabát přesně letos chci. A tenhle z Boden to splňuje. 
Rolák v mustard barvě už samozřejmě nikdy neseženu, ale tahle kabelka taky není špatná.
Jestli si ještě letos pořídím nějaký šaty, tak rozhodně tyhle z Abercrombie&Fitch.
Volná, příjemná, zelená. Takovou košili chci!

Co vy a podzimní nákupy - taky si na něco brousíte zuby?.)

Naše Vinohrady v říjnovém Marianne Bydlení

Tak je to tady. První fotky našeho nového bytu. Zatím hlavně postelí, protože jsme přispěly do říjnového tématu, které se věnuje ložnicím. V našem mikro bytě máme postele dvě - jednu manželskou, kde teda většinou spíme obě.) a pak válendu z Jysku určenou pro občasné přespání někoho třetího, nebo mě, když si chci ještě číst, nebo něco dělat na kompu a Domča už chrupká. A přes den samozřejmě funguje jako pohovka. Jen na naší keramické dlažbě odjíždí od stěny, tak pod ní musím vybrat nějakej pěknej kobereček.






Při focení nám asistovali koťata i pejsek Ben, kterého občas hlídáme naší Anežce. Na to, jakej jinak dělaj bordel, byli docela zlatý.) 

Celý článek s dalším infem, jak to tady máme, najdete v říjnovém Marianne Bydlení

Mia má misku

Po měsíci s našimi koťaty jsem lehce přehodnotila jejich výbavu a stravu. Myslela jsem, že jim stačí jakékoli misky a živa budou z mixu suché směsi a kapsiček určených kočkám. A takhle je to v realitě:

- Misky na jídlo musí být mělké a bytelné, protože do nich v jednom kuse vráží a klasické hluboké s nedostatečně těžkým dnem lítaly přes půl kuchyně.) Misky na vodu by měly mít protiskluznou úpravu s odkapávacím okrajem, jinak je voda všude.

- Objevila jsem spoustu lokálně vyráběných směsí s procentuálně vyšším obsahem masa, než mají všechny prémiové kapsičky dohromady.) Když je v nich příloha pod 4 procenta, je to pro kočky ok.

- Všichni říkali, že holistická krmiva s vyváženým složením plus něčím navíc, co preventivně prospívá jejich zdraví (třeba bylinky, ke kterým se kočka v přírodě přirozeně dostane), jejich mazlíčci nejí. Naše jo. Možná proto, že jim simuluju přírodu a granule schovávám do různých DIY hraček a krabiček. Takže se, stejně jako při lovu, musí efektivně hýbat a zapojit své rozkošné hlavičky. Dobrou zkušenost mám zatím s Fitmin.

- Neříkám, že kočkám vyloženě vařím, ale občas dostanou žloutek (bílky snižují vstřebávání vitamínu B), jogurt, tvaroh a čočku. A když dělám maso pro nás, v miskách jim přistanou odřezky nebo kuře z vývaru (dosoluju až potom).

Na závěr ukázka toho, z čeho papá naše Mia. Protože je to elegantní holčička, dostala opravdu epesní mističku s ilustrovanými kočičkami. Já z ní šílím, i když je prázdná, Mia to má kupodivu naopak:)


"Hurá, Zelenoočko spí, jdu se v klidu najíst!" (Ano, každý má svou misku, ale Zelí hlavní slovo:)
"Nešmíruj!" (Mladá dáma je občas trošku drzá.)
"Jasně, takže to bylo jen na fotku. Nic v ní nenííííí!" 
"Radši si dám bazalku. Ať to mám holistický!"
"Ale nejradši bych lapila tohohle ptáčka. Kdy už nás začneš poušťet ven?"

No, nad tím pořád dumám... Rozhodne se na jaře:)

Spící zvířátka

Když si švédské duo Front dělalo průzkum mezi náhodnými lidmi, co v nich vzbuzuje nejpříjemnější emoce, nejčastěji odpovídali, že zvířata, k nimž mají vztah. Naprosto jim rozumím. Mia a Zelenoočko byla na začátku obyčejná koťata. Hravá a roztomilá, ale to jsou všechna. Po měsíci ve sdílené domácnosti už vidím, jak má každý jinou povahu a pozoruju, jak se chovají k nám. A když spolu usínají packu přes packu, je to hotovej doják. Kdybych měla talent jako tyhle dvě zmíněné designérky (duo Front tvoří Sofia Lagerkvist a Anna Lindgren), udělala bych stejně jako ony kolekci spících zvířátek, která vznikla pro švýcarskou Vitru.  

Pletený medvěd poslouží i jako otoman, stolička, nebo opěrka zad, když si chcete dát relax na zemi.  



Když k vám kočky mají důvěru, natočí se k vám zády. I když jsou z keramiky.


Studijní skica, kdy duo zkoumalo spánek zvířat. 

Kočky mám ráda, ale kdybych si měla vybrat, sáhnu asi po medvídkovi. Hrozně se mi totiž líbí představa, že se o něj můžete opřít.) Kolekci Resting Animals u nás prodává třeba Konsepti

Návrat k tradici

V novém bydlení celkem bojkotuju elektroniku a hromadění věcí. Nádobí myju ručně (chystám se na to pořídit tenhle geniální odkapávač sloužící zároveň jako škopek, abych šetřila vodou), prát chodím do veřejné prádelny (doufám, že tam brzo potkám nějakýho sexy boye, abych zažila scénu jako z filmu, zatím tam chodí jen obtloustlí turisti.) a vysavač nahrazuju klasickým koštětem a lopatkou se smetáčkem (po celém bytě máme keramické podlahy). Designéři mně a podobně smýšlícím lidem naštěstí vychází vstříc a navrhují čím dál hezčí domácí potřeby, k jejichž rozpohybování stačí lidská ruka. 

Uklízecí set od Iris Hantverk/Terve.cz
 
Bambusový smeták Asia od House Doctor/Nila.cz

Taky nemáme televizi (což mi Domi dost vyčítá) a ani jeden kuchyňský přístroj zapojený do zásuvky (přiznávám, že mi dost chybí mixér, ale to je asi tak všechno). Nevím, jak dlouho to vydržím, protože jsme o víkendu byly vyzvednout v Alze nový modem nutný pro rychlejší připojení a připadala jsem si jako ve vesmíru. Uznávám, že technické zlepšováky umí život dost zpohodlnit. Na současný technický minimál má asi vliv i fakt, že kromě našeho kocoura s námi nežije žádný chlap a tak si od všech těch kabelů a plazem docela ráda odpočinu. Tak uvidíme, jestli setrvám, nebo časem neodolám.)

Co váš názor na tradiční vs moderní (smart) domácnosti?

Máte toho moc? Naložte si víc a bude klid!

Přesně to se mi stalo, když jsem si přivezla z východních Čech dvě koťata a k tomu svojí sestře hlídala psa. Kočičky byly roztomilé, ale lehce zanedbané a s kožichem plným blech. To jsme ale zjistili až za nějakou dobu, takže bylo potřeba vydezinfikovat celý byt a všechno vyprat. Což vzhledem k faktu, že ještě nemáme pračku, bylo celkem náročné. Neustále jsem běhala sem a tam  - z domu do veřejné prádelny v Korunní, protože to bylo na několik várek. Do toho Domi hlídala zvířata v mini chodbičce, aby mi neběhali tam, kde uklízím a mezitím jsme chodili venčit Bena a se vším osazenstvem vyrazili na veterinu na odblešení a spol. Na konci dne jsem hodinu v kuse brečela. Psychickým i fyzickým vyčerpáním.

No a jak to bylo dál? Takhle:)






Máme doma dvě nejkrásnější koťátka na světě a věci, u kterých bych dřív brbala, že se mi do nich nechce, nebo že mě otravují, dnes dělám s úsměvem, protože všechno je easy proti tomu hororovému dni, kdy jsem naši domácnost obrácenou vzhůru nohama dávala do pořádku. A navíc po týdnu s pejskem vím, jak klidný a bezstarostný život vedeme:)) 

Samozřejmě k těm zmiňovaným slzám přispěl i fakt, že za sebou máme stěhování, já jsem si naložila miliardu zakázek k normální práci, aby bylo na nábytek a k tomu jsem řešila všechny organizační věci na úřadech. 

Ale teď už je to v pohodě a my si užíváme každodenní předení, hraní a pečování. 

Takže můj závěr - máte-li pocit, že už prostě nemůžete dál, přidejte si dočasnou nálož navíc a pak si dopřejte pořádný relax. Bude to slast:)