Stránky

Prague Design Week 2015

Sotva člověk vstřebal dojmy z Design Shakeru, už se blíží další přehlídka  autorského designu. Ve dnech od 11. do 17. května se v Kafkově domě uskuteční druhý ročník festivalu Prague Design Week. Začátek nestihnu, protože tou dobou budu ve Švédsku, ale po návratu se na akci rozhodně vypravím. Těším se hlavně na práci španělské ilustrátorky Belén Benegasi, porcelánové ovoce od Blanky z Blaho a na kolekci nábytku NARKi od Romana Kvity a Dominika Běhala, kteří v ní propojili design s uměním. Akce se samozřejmě zúčastní řada dalších zajímavých designérů a značek a pořadatelé opět slibují také přednášky, videa a workshopy zaměřené na tvůrčí proces. 

Belén Benegasi
Blaho
NARKi

Iri stylistkou

V rámci své profese převážně píšu, hodně komunikuju, občas něco vyfotím a taky hledám krásné věci. Nedávno jsem ale dostala příležitost rozšířit své portfolio o novou aktivitu - styling. První fáze byla skvělá. Kromě toho, že jsem se ohromě těšila, mě taky moc bavilo navštěvovat obchody a vybírat věci, které se budou hodit do přírodně laděného tématu. Když ale najednou byly všechny společně vedle sebe, střídala se ve mě euforie s depresí. Bylo úžasné všechnu tu krásu vidět pohromadě, ale najít pro ni společný koncept, který povede k dokonalé vizuální harmonii, je docela bolestný proces. Naštěstí jsem na to nebyla sama. Velký dík patří fotografovi Jirkovi Hurtovi a jeho ženě Jitce, kteří mi pomáhali s produkcí i dekorem. 

Styling s názvem V souladu s přírodou najdete v aktuálním čísle časopisu Bydlení stavby reality


Samozřejmě vám ale taky ukážu, jak výsledek dopadl a přidám i nějaké fotky ze zákulisí. Dekor se připravoval v showroomu dánské značky BoConcept ve Vodičkově ulici, ve kterém je spousta krásných zákoutí. Přírodně laděné věci jsme si mimo jiné vypůjčili z galerie Harddecore, Zahrady na niti, z hračkářství Hugo chodí bos nebo z HNST.LY. A něco jsme dodala i z mého vlastního design archivu.) Třeba medvědici Noru nebo vintage budík, který mi darovala stylistka Petra Weissová




Díky téhle práci jsem zjistila zajímavou věc, kterou mi fotograf Jirka jen potvrdil. Ať už píšete, fotíte, kreslíte, stylujete nebo děláte jakoukoliv jinou tvůrčí činnost,  nevyhnete se mučivé fázi hledání, jak procesu dodat řád a smysl. Potřebujete najít hlavní myšlenku, která se bude postupně rozvíjet od prvního základu až po konečné detaily. Na začátku je to težké, protože se vám může zdát, že tenhle úkol nemá řešení. Pak ale začnete zkoušet různé kombinace, objevovat společné rysy a najednou víte, že takhle to má být. A dál už je to jen samá radost. Ladíte detaily, hrajete si s kombinováním různých materiálů, vzorů a struktur a po několika hodinách si můžete konečně říct, že to celé dokonale funguje.)

Jirka při práci
Medvědice s budíkem zatím odpočívají na place. Vpravo jsou keramické pohárky z HNST.LY.

Coffee, Tea or Me?

V kolekci ZOOT Lokál jsem objevila tohle skvělé tričko a nemůžu se dočkat, až bude moje. Zatím se bavím představou, co všechno k němu budu nosit. Legíny, pásek, svetřík a přes víkend ho díky funny kalhotkám proměním v domácí sexy obleček.)

ZOOT, Sistersconspiracy, 7dub

Vyhlášení stylingové výzvy s HNST.LY

Krásné fotky pěti českých blogerek v rámci HNST.LY výzvy jste doplnili krásnými komentáři, které zároveň rozhodli o celkové vítězce. Kdo komenty pročítal, asi tuší... nejvíc se vám líbila "útulná" fotka Lucky z blogu Lucie Living, která od vás získala 63 hlasů. Její aranžmá s větvičkou, vajíčky a prvním jarním kvítím možná brzy vystřídá další. Jako vítězka soutěže si totiž oblázkovou vázičku od Sarkas může nechat a zdobit ji i stylovat podle nálady i ročních období. Už se na to moc těším a Lucce spolu s Bárou z HNST.LY moc gratulujeme! Zároveň chci moc poděkovat také ostatním blogerkám, jejichž krásné fotky si můžete zpětně vychutnat tady

Vítězný Styling od Lucky z Lucie Living
A protože jste jistě celí nedočkaví na vyhlášení šťastlivců, kteří získají krásnou vařečku od Matěje, jdu na to. Mezi tři vylosované autorky komentářů se zařadily Daniela, Bara_R a Hanka S. Výsledky losování najdete tady

Vítězkám moc gratuluju a brzy se mohou těšit na příjemný mail. 

Která to bude? Nechte se překvapit:)

Kids Design Week

Vyrazit s dětmi do Milána a užít si s nimi přehlídku designu bylo do letošního roku takřka nemožné. Kdo by ty malé zabavil? Tenhle rok už ale na Salone del Mobile mohla v klidu vyrazit celá rodina. Souběžně s akcí se totiž uskutečnil první ročník akce Kids Design Week, který ve spolupráci s Národním muzeem vědy a techniky nabídl prostor pro hru a experimentování. A samozřejmě také představil plno krásných hraček pro malé i větší. 








Zdrojem všech fotek je web Kids Design Week. Na tomhle snímku jsou zvířátka a scenérie od španělské značky PCM, která spolupracuje s mladými designéry a lokálními tvůrci. 




Policosmos pop-ups od PCM

Poslední možnost vyhrát Matějovy vařečky ve stylingové soutěži s HNST.LY

Není divu, že krásné fotky od pěti talentovaných blogerek, které se zúčastnily stylingové výzvy s HNST.LY, vzbudily patřičnou pozornost. S vázičkou od Sarkas si pohrály opravdu parádně a vy máte dnes poslední možnost hlasovat pro vaši favoritku. Čas máte do dnešní půlnoci. Pak už s Bárou začneme počítat hlasy a taky losovat, kdo z komentujících získá krásnou vařečku od Matěje. 

HNST.LY styling od pěti českých blogerek
Matějovy vařečky
Stylingovou soutěž s HNST.LY najdete tady

Make with LOVE

Minulý týden jsem strávila hodně příjemný den ve společnosti designérky Radany Bláhové, která pod značkou Make with LOVE tvoří luxusní propriety pro focení miminek. Nakupovaly jsme látky, daly si kávu ve skvělé retro kavárně Oh la la a pak jsme si povídaly v jejím skandinávsky zařízeném bytě, jehož krása mi naprosto vzala dech. Jo a taky jsme byly na procházce a ve školce.) Celý report najdete v magazínu Bonami, malou foto ochutnávku vám ale dopřeju už teď:










Vázička od Sarkas, kterou Ráďa fotila do stylingové soutěže s HNST.LY. Máte ještě tři dny na to, abyste podpořili svou favoritku. 


Lokální design v Miláně

Nábytek navržený na celém světě a vyrobený tam, kde žije jeho budoucí zákazník. Taková je hlavní idea britské společnosti opendesk, která během aktuálního týdne designu v Miláně vystavuje v rámci výstavy Atelier Clerici. Projekt se zatím soustředí především na kancelářský nábytek, který letos v Miláně patří mezi hlavní témata. Opendesk na akci představuje některé ze svých kousků z překližky, jejichž design jde jednoduše stáhnout a nechat vyrobit lokálními řemeslníky. Výrobu těch, které budou k vidění na výstavě, mají na svědomí šikovní mistři z Milána a Turína. 

Nábytek z překližky, který v rámci platformy opendesk navrhli designéři z celého světa. 
Pokud si chcete vyrobit nábytek jen pro sebe, můžete si na webu stáhnout šablonu, a oslovit některého z lokálních řemeslníků, aby vám kousek vyrobil. Z českých výrobců je do projektu zapojena rodinná firma SVR nebo truhlářství Černohous. Ve zdejší galerii si můžete prohlédnout, jak nábytek vypadá, i jak mu to sluší v kanceláři. Nábytkem od opendesk jsou vybavené třeba kaceláře Greenpeace nebo londýnský Impact Hub

Kabinet Finn Lockers od designérky Scarlett San Martin v londýnské kanceláři Greenpeace. 
A takhle útulně díky opendesk vypadají v Greenpeace odpočívací koutky. 

Opendesk milánským návštěvníkům věnuje design stoličky, kterou navrhl Johann Aussage, a zároveň nabídne workshopy a přednášky. Zítra se například uskuteční workshop s názvem Smart Furniture, jehož součástí budou také informace, jak nábytek propojit s moderní technologií. 




Johann Stool

Myslím, že do tohohle konceptu by krásně zapadl stolek Mickey od Anny Marešové. A podobně skvělé nápady má jistě v zásobě i plno dalších českých designérů, kteří o sobě díky projektu opendesk mohou dát vědět světu, a zároveň svůj design zpřístupnit a zasloužit se o jeho lokální výrobu. Odpadá tak plno zbytečných nákladů včetně transportu a marže pro prostředníky. Designed worldwide, made where you live.)




Stolek Mickey od Anny Marešové

Když se v dubnu plní vánoční přání

Jsem zastánce opravdu bohaté vánoční nadílky, která rozzáří dětské oči. A dokonce jsem v tomhle období svolná ty svoje přivřít a pořídit nějaký ten reklamní nesmysl. Loni třeba panku Nancy a její zimní zvířátka, protože Domi miluje tučňáky. Jenomže čím víc dárků, tím míň místa v pokojíčku. A tak jsem se loni rozhodla, že se připravím předem, a před Štědrým dnem nechám dát do pokojíčku novou poličku určenou právě na tyhle vánoční novinky. Poličku jsme koupili v listopadu. Až doteď byla položená o zeď a čekala, až přijde její chvíle. Dočkala se v dubnu.  Muži mají zkrátka na všechno dost času. I ten můj.) 




Nancy nakonec získala místo na komodě a z vánočních dárků se na novou polici dostalo vlastně jen Divadlo v Bedně. Milovanou knížku o Ferdinandovi dostala Domi předloni, růžový zajíček je z kosmetického balíčku od Bebé. Já mám pro tyhle věci slabost, takže není těžké mě přemluvit, abych plyšáka koupila.) Spinkající veverku nám jako krásný dárek poslala Martina z Nordic Day. Je z nové kolekce pro děti od Bloomingville, která je plná těchto krásných obrázků od ilustrátorky Nanny Asmussen. Černobílá Matrjoška je taky z Nordic Day a jako vánoční dárek jsem ji pro změnu dostala já. Ale je taková putovní, takže chvíli zdobí obývák, pak moji pracovnu a teď je prozměnu zase v pokojíčku. Cute Déčko darovala Domi výtvarnice Karolína Stryková, když jsme s ní trávily den


A takhle to vypadá celé. Je to barevné a asi trochu přeplácáné, ale nám s Domi se to právě takhle líbí.)

Tajemství udržitelné módy odhaleno.

Čím dál víc lidí přemýšlí nad tím, jak se vyrábí věci a oblečení, které nosí a používají. Aby taky ne. Z dokumentů, videí a infografik, které se díky internetu šíří neuvěřitelně rychle, víme, jak hrozné má rychlá móda dopady. Lidé, kteří ji vyrábí, trpí chudobou, stresem a zdravotními problémy. Trpí také naše planeta, ze které nadměrně čerpáme zdroje, a zatěžujeme ji obrovským množstvím chemických látek. Víme, že toho kupujeme víc, než potřebujeme. Zajímáme se o to ale pozdě. Hrůzu, jejíž kořeny sahají do konce 70. let, kdy Čína začala obnovovat svůj ekonomický systém a postupně se otevírat světu, totiž po více než třiceti letech nejde jen tak zastavit. Lepší ale pozdě než později a tak pořád existuje naděje, že spotřebitelský svět opět najde svou dávno ztracenou rovnováhu. A naštěstí jsou lidi, kteří ví, jak na to. Patří mezi ně i guru udržitelné módy Kamila Boudová, která na svých workshopech odhaluje tajemství, jak vyrábět věci jinak a lépe. Konkrétně tak, aby neexistoval žádný odpad. Bylo mi vekou ctí a potěšením, že jsem se její interaktivní přednášky mohla koncem března zúčastnit, protože mi pořádně rozšířila obzory. 

Odbornice na téma udržitelné módy Kamila Boudová během workshopu na téma "S Fashion", který se v březnu uskutečnil v galerii CZECHDESIGN
Změnit zavedený systém je nesnadné, ne-li přímo nemožné. V módě pracuje 40 miliónů lidí, kteří vytváří komplexní systém s globálním dosahem. Obří síť dodavatelů, partnerů a klientů, do které jsou zapletené vlády, organizace a média, nejde jednoduše rozplést. Přispět můžeme maximálně k tomu, aby se nerozrůstala. Podporou lokální výroby, omezením spotřeby a recyklováním. Touhle cestou se ale vydají jen lidé uvědomělí, kterých je ve společnosti menšina. Zbylá většina se bude chovat tak, jak je to pohodlné. A tím nákupy v řetězcích beze sporu jsou. Špatné svědomí z dopadů rychlé módy většinou přejde s prvním kliknutím na odkaz s nabídkou krásných a cenově dostupných věcí, které denně chodí do mailových schránek. Podnikatelé chtějí vydělávat, spotřebitelé utrácet. A tak se levně vyrábí, hodně kliká a ještě víc prodává. 

Během workshopu se nejen poslouchalo, ale také diskutovalo. Třeba nad tím, proč je fast fashion tak lákavá. Protože je levná, snadno dostupná a díky spolupráci s talentovanými lidmi také čím dál hezčí... Za její nezdravou výrobu ale tvrdě (za)platíme. My, naše děti, naše vnoučata...
UDRŽITELNOST = VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ TAK, ABYCHOM NEOMEZILI ŽIVOT BUDOUCÍ GENERACE. 

Značky samozřejmě sledují trendy ve společnosti a tak si v posledních letech všimli, že lidé o výrobě oblečení začínají přemýšlet. Přichází proto s kolekcemi, které jsou co nejvíc "dozelena". Marektingovým hitem je především organická bavlna, která je výsledkem pěstování šetrného k přírodě - tedy bez použití umělých hnojiv a syntetických pesticidů. Řetězce, které věci z tohoto materiálu mají ve své nabídce, ale často používají jeden z nejnižších možných certifikátů. Podíl organické bavlny tak většinou nepřesahuje 70 procent a navíc není vůbec jisté, jak moc etické a ekologické bylo další zpracování konkrétního módního kousku. Jisté nakonec není ani samotné složení. V roce 2009 indické úřady napříklady odhalily, že ekologicky pěstovaná bavlna, kterou odebíraly společnosti H&M, C&A a další módní značky, byla ve skutečnosti geneticky upravená. Zákazníci, kteří si v těchto řetězcích pořídili oblečení s visačkou "bio", si tak připlatili maximálně za dobrý pocit. Jak je to možné? Jak můžou značky spotřebitelům takhle lhát? Nelžou. Nebo alespoň ne vždy. Někdy to prostě jen nevědí. Nákupčí nemají tušení, z jakých materiálů je oblečení ušité, ani za jakých podmínek. A to dokonce ani tehdy, když továrnu osobně navštíví, a pravidelně ji nechávají kontrolovat. I přes požadované standarty totiž tlačí na cenu, která majitele továren donutí certifikovanou výrobu přesunout jinam. Do výrobních budov, kde žádné kontroly nejsou, a náklady na materiál i lidskou práci výrazně klesnou. Pozornost značek se zvýší až tehdy, kdy se stane nějaké katastrofa, se kterou je spojeno jejich jméno. Tak jako v případě zřícení textilní továrny Rana Plaza v bangladéšské Dháce, o které jsem loni psala u příležitosti Fashion Revolution

Víme, že je něco špatně, ale co s tím? 
I kdyby to řetězce myslely opravdu dobře, jsou už tak velké, že svoje kroky nedokážou kontrolovat. A jejich zákazníci už vůbec ne. Řešení? Podpora malých, nejlépe lokálních značek. Ani u nich není jisté, zda všechno dělají v souladu s udržitelností, ale jde to mnohem lépe zjistit. A některé z nich na transparentní výrobě dokonce postavily svou základní filosofii. Příkladem je belgická HONEST BY, která ke svému oblečení a doplňkům nabízí také dokonale detailní info o materiálu, výrobě a ceně. Zjistíte odkud pochází a jak byl vyroben každý kousek oblečení včetně takových maličkostí jako je knoflík, zip či štítek o údržbě. Dozvíte se, jaký podíl z celkové ceny tvoří použitý materiál, a na kolik vychází samotné zpracování. Jde o návrhářské věci, které nejsou úplně levné, ale já si na ně pomalu, ale jistě začínám myslet. Tak jak to ve slow fashion má být.)

Květinové šaty HONEST BY od Cally Haynes, cena 185,7 eur (z toho 44,64 euro připadá na materiál, 34,80 eur na výrobu, zbylou část ceny tvoří marže) Materiál: 100% organická bavlna z Indie, bavlněná krajka a hliníkové knoflíky jsou z Francie, šaty jsou ušité v Rumunsku, sřih trval 21 minut, ušití 200 minut, žehlení 15 minut. Potisk navrhla Calla a zabralo jí to 12 hodin. 
Nápoje během workshopu se podávaly z hrnků Bo Concept. Mám tuhle dánskou značku strašně ráda, ale přiznám se, že netuším, do jaké míry je udržitelná. 
Každopádně z nich popíjela i samotná Kamila a hrnky navíc podporují mladý design. Motivy jsou totiž výsledkem studentské soutěže. Tenhle s pávem například navrhla americká grafička Marry Schroers.
Druhý detail na Kamily ruku ukazuje náramek od francouzské šperkařky Eleny Meyer, v jejíž nabídce mimo jiné najdete "nadčasovou kolekci". 
Workshopu se zúčastnila také Katarína Král, která mimo jiné stojí za projekty Czech Labels&friends, Fashion Map nebo Local Icons, a další má v plánu. 
Rozsáhlá knihovna v centru CZECHDESIGN, kde se workshop pořádal. 
Kamila se udržitelné módě věnuje už několik let a tak má velké zkušenosti s hledáním cesty, jak se k její podstatě co nejvíc přiblížit. Možných způsobů objevila hodně, ale s žádným z nich nebyla úplně spokojená. Ovšem jen do doby, než narazila na princip Cradle to Cradle, který je založen na trvalém koloběhu. Odpad je vnímán jako cenná surovina pro další výrobu. Přesně tak, jak to funguje v přírodě. Už při navrhování produktu a plánování jeho výroby je maximálně zohledněna šetrnost k přírodě a respekt k lidské práci. Ne ovšem ve smyslu minimalizace nákladů a omezeného množství vyrobených věcí. Růst je správný a v přírodě nezbytný. Jde ale o to použité materiály efektivně využít a představit si, jak mohou posloužit, až se výrobek přestane používat. Věci je tedy potřeba vyrábět tak, aby se nikdy nemusely vyhodit, ale dále využít. Buď tak, že  se rozloží v přírodě a stanou se živinou pro biologické procesy, nebo se dále zužitkují v průmyslové výrobě. V každém případě se zachová princip uzavřeného kruhu a to buď v "technickém cyklu" nebo v "biologickém cyklu". Jde tedy o způsob výroby, při které nevzniká žádný odpad, protože použité materiály se rovnou stávají surovinou pro další výrobu. 


Kategorie spotřebních věcí zahrnuje čistící prostředky, šampóny, obaly atd. Do druhé kategorie spadají auta, pračky, televize a další technické záležitosti, které se rovnou vyrábí tak, aby každá jejích část po "vyhození" mohla být využita v dalším výrobním procesu. Zdroj: Web profesora Michaela Braungarta - zakladatele koncepce Cradle to Cradle.
Možná vám to zní jako pohádka, možná jako přirozená věc, která vlastně neobjevuje nic nového. V přírodě se tohle přece děje odjakživa. Revoluční je ale myšlenka trvalého růstu, který ovšem nijak neubližuje naší planetě. Nové věci se můžou i nadále vyrábět a používat, jen je potřeba celý proces a jeho dopady dobře zvážit a naplánovat. Koncept byl oficiálně představen v roce 2002, kdy německý chemik Michael Braungart spolu s americkým architektem Williamem McDonoughem vydali knihu Cradle to Cradle. Braungart se ale myšlenkou zabýval už od začátku devadesátých let, kdy začal pracovat na konceptu Inteligentního výrobního systému. V roce 1991 Braungart svého kolegu doporučil, aby zpracoval principy udržitelného designu pro Expo, které se pořádalo v německém Hannoveru. O rok později Braunhart s McDonoughem vydali publikaci The Hannover Principles: Design for Sustainability, kterou město ve stejném roce představilo na konferenci v Rio de Janeiro. Brazílie se tak stala jednou z prvních zemí, kde se koncept aplikoval. Konkrétně při stavbě zařízení pro čištění odpadních vod v jedné ze zdejších chudinských čtvtí, kdy během čistícího procesu vznikly živiny, které se následně využily jako hnojivo v zemědělství. 

Michaela ani Williama na fotce nehledejte. Vpravo je Douglas Mulhall, spolupracovník Michaela Braungarta, který o konceptu Cradle to Cradle v roce 2010 přednášel na Fakultě Architektury pražské ČVUT. Zdroj: FA ČVUT

Během dalších téměř dvaceti let oba odborníci spolupracovali s mnoha značkami a výrobci, se kterými vymýšleli, jak koncept uplatnit v praxi. V roce 2006 se například William McDonough za podpory herce Brada Pitta podílel na stavbě 150 udržitelných domů ve městě New Orleans, které bylo zdevastováno hurikánem Katrina. Na projektu se podílelo 13 architektonických firem, které v říjnu 2008 dokončily prvních šest domů. V roce 2010 pak pánové založili Cradle to Cradle Products Innovation Institute, prostřednictvím kterého také udělují certifikát, že je dané zboží vyrobeno v souladu s filosofií Cradle to Cradle. Instituce loni představila projekt Fashion Positive, který pomáhá značkám, designérům a výrobcům tvořit udržitelnou módu. Na programu se podílí například značka G-Star Raw, která vyrábí kalhoty z neupravované džínoviny nebo módní návrhářka Stella McCartney. Součástí týmu je pak například i modelka a herečka Amber Valletta. 


29. dubna Fashion Positive pořádá v New Yorku event zaměřený na udržitelnou módu. Předem závidím všem, kteří se ho zúčastní.) 

Úplně první módní značkou, kerá získala certifikát Cradle to Cradle, se stala belgická rodinná firma JBC. Certifikát se vztahuje na její Basic řadu Revive, která zahrnuje mikiny, tílka, tepláky nebo kraťasy. Mezi fanoušky udržitelné kolekce patří i řada belgických sportovců. Třeba tenistka Kim Clijsters. 

Kim v udržitelné kolekci Revive od JBC. Věci jsou vyrobené z organické bavlny nebo z polyesteru (třeba vesta). Tak aby se daly plně recyklovat nebo se rozložily v přírodě. A nejsou drahé. V aktuální nabídce je třeba tílko za 10 eur, vesta z polyesteru stojí 12,50 eur. 
Vesta
Tílko
V souladu s principem Cradle to Cradle ale samozřejmě můžou být i věci, které certifikát nemají. U nás se k téhle filosofii v mých očích blíží třeba projekt Contiqua, pro který designéři navrhují módní doplňky a šperky vyrobené ze zbytkových materiálů vzniklých při výrobě něčeho jiného. Technikou Up-Cycling vznikla také kolekce Fishnet od Zuzany Sedmidubské. A návrhářka Natálie Steklová ve svých kolekcích zase často pracuje s organickou bavlnou, ze které jsou ušitá i trička od Zoot Lokál


Kolekce Fishnet od 7dub. Foto: Vendula Fantová

A koncept Cradle to Cradle koneckonců můžeme uplatnit v roli zákazníka i v případě, že si certifikované zboží nekupujeme. Stačí si jen představit, jak věc, kterou si chceme pořídit, plánujeme využít. Budem nám sloužit pár dní, měsíců nebo dokonce let? Jak s ní naložíme, až ji už nebudem potřebovat nebo chtít? A potřebujeme ji vůbec? Za každý takhle rozumně odložený nákup si dejte peníze stranou a určitě zjistíte, jak moc dokážete  ušetřit. A peníze pak můžete investovat rozumněji. Třeba do knížek. Duo McDonough&Braungart spolu předloni vydalo ještě publikaci The Upcycle, ve které pánové shrnují své zkušenosti, jak koncept funguje ve skutečné výrobě. Ideální by samozřejmě bylo, kdybychom vytvořili komunitu, kterou téma zajímá, a knížku si  od sebe vzájemně půjčovali.)

William McDonough & Michael Braungart: The Upcycle

Tipy z oblasti udržitelné módy najdete také v kolekci, kterou Kamila loni vytvořila pro Dejmidárek. A pokud mě čtou také návrháři, které téma zajímá, určitě si nenechte ujít workshop "The S Fashion" určený pro designéry, který se 28. května uskuteční ve Scholastice