Švédský vánoční Glögg

Chcete recept na příjemně strávený den? Neuklízejte. Nepečte. Nepracujte. Oblékněte si to, v čem se cítíte příjemně, pusťte si oblíbený seriál (dopročuju novou sérii Gilmorových děvčat nebo můj aktuální hit Park & Reservation) a popíjejte švédský svařák, na který vám dnes předám recept. K tomu si dejte perníčky nebo jinou sladkost a mějte se prostě dobře. Odpočívejte, bavte se a načerpejte síly, které budou do konce roku ještě potřeba. 

Základem dnešního receptu je švédský Glögg. 

Tolik citace z brožurky Ikea, ve které se nachází i následující recept.

 Švédský vánoční Glögg

1 láhev červeného vína
1,5 dl nekořeněné pálenky či koňaku (doporučuje se vodka)
2,5 dl cukru krupice
1 dl rozinek
0,5 dl nasekaných oloupaných mandlí
2 lusky skořice vcelku
10 ks hřebíčku
1 celý zázvor
2 lžičky kardamonu
kůra z jednoho pomeranče

Podle původního receptu se doporučuje promíchat koření s vodkou a nechat den stát. Já jsem ale netrpělivá a tak jsme všechno smíchala (místo vodky jsem použila bílý rum) a hned svařila s červeným vínem smíchaným s balíčkem vanilkového cukru a sáčkem mandlí a rozinek. Šíleně dobrý to je:) Hlavně ty změklé mandličky a rozinky, na které při popíjení narazíte, fakt pohádka.

Pihovaný pohárek je od Markéty Držmíškové.

5 skvělých zážitků minulého týdne

Dva zajímavé workshopy, jedna báječná večeře a několik skvělých dnů podzimních prázdnin. To všechno se stalo minulý týden, který mě bavil natolik, že si zaslouží blogové shrnutí.) Tady je pět věcí, které se mi na konci října líbily nejvíc.

1. Workshop stylingu se Soffa

Předposlední den Designbloku se v expozici značky Ikea odehrál stylistický večer ve spolupráci s týmem magazínu Soffa. Oslovené blogerky si vybraly věci od účastníků řemeslných workshopů a jaly se je nastylovat. Holky ze Soffa radily a pomáhaly a nakonec dílo nechaly profesionálně vyfotit. Na svou fotku zatím čekám, ale udělala jsem si aspoň iPhone cvak.

2. Večeře v Nebo. 

Styling asi mohl dopadnout o něco lépe nebo jsem mohla zvládnout dva, ale měla jsem na něj jen půl hodiny. Pak jsem totiž pospíchala na večeři do restaurace s nabídkou asijské kuchyně Nebo. Párkrát už jsem tady byla, tentokrát mě to ale extra bavilo, protože jsem měla skvělou holčičí společnost, kterou mi dělala Evi z Dejmidarek.cz a Nicol a Lucka z A Cup Of Style. 

Nem Nhan Dua - Zelené palačinky s kokosovou šlehačkou, které v Nebo. patří k nejoblíbenějším dezertům.

3. Tajný strategický workshop

Zatím toho nemůžu moc prozradit, ale něco velkého se chystá, a je mi velkou ctí, že můžu být u toho. Stragetický workshop jsem absolvovala poprvé a na konci jsme si nebyla jistá, jestli vím, kde jsem a jak se jmenuju. Bylo to ale super. Několik intenzivních hodin kreativní a soustředěné práce, která doufám přinese své výsledky. A můžu vám zaručit, že z toho budete mít obrovskou radost.)

Workshop byl zahájen skvělou kávou podávanou z porcelánu od Jiřího Pelcla.

4. Popisování novinek od Madam Stoltz

Originální bytové doplňky inspirováné exotickou krásou a čistým skandinávským designem. Dánská značka v nové kolekci přináší také nádherné vánoční dekorace jako je třeba porcelánové peříčko, skleněné ozdoby s pavím perem nebo pryskyřicové autíčko se stromkem na střeše. Všechny je najdete skladem na Nordic Day. Popisovat takhle krásné věci je prostě radost. 

Novinky od Madam Stoltz

5. Halloweenské odpoledne na Hvězdě

Do Obory Hvězda chodím moc ráda, protože na ni mám hezké vzpomínky z dětství. Trávila jsem tady hodně času a někdy vám budu vyprávět proč. V neděli se tady pořádalo Halloweenské odpoledne plné workshopů a sladkostí. Mohli jste si tady vyřezat i svoji dýni, ale to jsem nechali na doma, kde jsme podle nápadu naší Domi vyřezali z dýně kočičku s ouškama.)

Ano, ano - jako na každé dětské akci se i tady malovalo na obličej.)

Naše dýňová kočička:)

Doufám, že i vy jste se měli minulý týden skvěle a přeju vám, ať je fajn i ten, který dneska začíná.

Perníčkoví jednorožci

Minulý týden byl pro mě celkem hektický, protože jsem ho věnovala organizování blogerského eventu s Dejmidarek.cz. Organizace zahrnovala i pečení perníčků, protože jsem si vymyslela, že je blogeři budou na párty zdobit. Úmysl asi dobrý, leč provedení lehce neprofesionální.) Měla jsem hodně velké oči, a když milá Barb v jednom komentáři k postu o Snídani s jednorožcem napsala, jak skvělé by bylo mít "unicorn" formičky, napadlo mě, že je zkusím sama vytvořit. Ha, ha, ha. K jednorožcům měl výsledek daleko, ale zase jsme si při pečení užily s Domi hodně zábavy.) 

Na začátku byla pečlivá příprava doprovázená pocitem, že se všechno povede.)

Velkou inspirací mi byla knížka po naší babičce Dobroty z medu z roku 1957. Je plná krásných obrázků a já jsem si říkala, stačí obkresli/nakreslit, vystřihnout, oříznout a je to.)

Ha, ha, tak není.) Ještě, že jsem měla v zásobě i klasickou variantu - ZOO formičky a srdíčka z Tescomy a Hello Kitty z H&M.

No a tady je ten náš hodně legrační výsledek.) Dokonce i Domi, pro kterou jsem v jejích dětských očích šikovná bytost, mi říkala: "No, maminko, to se Ti moc nepovedlo" :D

Do Vánoc ale času dost, tak můžeme trénovat. Perníčky pečeme jako sváču do školy, což znamená často, a jak se říká, když člověk něco dělá často, začne v tom být dobrý, tak uvidíme.)

Abrakadabra

Kolem letenské cukrárny Abrakadabra jsem už párkrát procházela, ale dovnitř jsem poprvé vstoupila až minulý týden. A hned jsem byla nadšená. Zdejší stěny totiž zdobí tapeta s červenou karkulkou, kterou navrhla kolumbijská ilustrátorka Catalina Estrada. O tapetách z její kolekce pro španělskou značku Coordonne, kterou u nás prodává značka Lav Them (autoři českých tapet Lavmi), jsem při loňském zařizování dětského pokojíčku trošku uvažovala, ale nakonec jsem se neodhodlala. Když jsem ovšem tu krásu viděla teď naživo, bylo mi to trošku líto.) Vypadá to úžasně.

Interiér cukrárny Abrakadabra na pražské Letné

Foto: FB Abrakadabra

Cukrárna má nejen úžasný interiér vybavený vintage kousky a retro hračkami, ale taky moc milou majitelku. Vyprávěla mi, že kulatá panenka je dovezená z Kazachstánu, kde se podle původního návrhu stále vyrábí. My jsme takovou jednu měli po babičce, ale bohužel ji Domi jako miminko trošku zničila. V menší verzi a modré variantě jsem panenku koupila v Artělu za ne zrovna málo peněz (snad přes pět set), ovšem tu jsem pro změnu nakřápla zase já. Ale naštěstí to není moc vidět, a navíc na ni máme foto vzpomínku. Na tu původní žlutou bohužel ne.(

Panenka se předloni zařadila mezi Domčiny vánoční dárky.

A víte, co mě do cukrárny nalákalo? Čerstvé tiramisu. Pravé domácí tiramisu, které mi v ne moc povedeném odpoledni významně zlepšilo náladu. A do budoucna se těším taky na vyzkoušení dalších čerstvých zákusků, dobré kávy a  opakované okukování jedné z nejkrásnějších tapet na světě.)

Úžasný tiramisový zážitek z Abrakadabra. 

WebRep

currentVote

noRating

noWeight

Předvánoční Cake Pops

Minulý týden jsme byly doma nemocné a tak bylo spousta času na pečení, hraní i tvoření. Smícháním drobečků z domácího perníku a smetanového Almete vznikly Cake Pops, které jsme polily čokoládou, a obalily v barevném zdobení, co jsme koupily na Vánoce. Vlastně to spíš než lízátka jsou koule, ve kterých je zapíchnutý párátko, ale u Domi to mělo úspěch, a tak jsem měla radost:) Napadlo mě, že loni touhle předvánoční dobou se o dortových lízátkách všude psalo, a říkala jsem si, kdy a kde vlastně vznikly. No, bude to už šest let. V lednu 2008 je poprvé představila americká blogerka Angie Dudley na svém webu Bakerella. Vy tohle určitě všichni víte, ale pro mě to byla novinka. Její blog jsem do teď vůbec neznala a tak jsem jím procházela a kochala se a s nadšením objevila, že o Cake Pops napsala nejen knížku, ale dokonce stvořila i hru pro malé cukrářky. Moc ráda bych ji Domi pořídila k Vánocům, jen se mi nechce platit 800 za poštovné. A do Vánoc už se to stejně nestihne. No, nic. Jdu vám ukázat naše Cake Pops, které následují hned za těmi úplně prvními na světě.)

Cake Pops 2008 by Bakerella

Cake Pops 2013 by Iri&Domi.)

A ještě neodolám a ukážu vám tu hru, co chci pro Domi pořídit. Je totiž geniální v tom, že s ní děti mohou fakt "péct", a přitom se nemůžou spálit.) A navíc si s tím vyhrají i maminky, že?:)) Součástí jsou tyčky na lízátka, skvělé "struhadlo" na dělání těch správných drobečků a několik formiček včetně "cupcake" tvaru. Kdybyste někdo věděl o alternativě, která je k dostání u nás, sem s ní, prosím:)

Cake Pops by Bakerella

Jak jsme byly celé dny zavřené doma, bylo po čase celkem těžké vymýšlet pořád novou zábavu. A že je to se čtyřletým dítětem potřeba.) Inspirovala jsem se tedy na blogu Handmade Charlotte a připravila alternativu interaktivního adventního kalendáře, který má zkrátit dětem čekání na Vánoce. Sepsaly jsme s Domi činnosti, které se dají doma dělat jako třeba "Omalovánkové odpoledne", hra na fotografku/kadeřnici/prodavačku nebo "dát si horké kakao a něco dobrýho" s vánoční přípravou - tedy: pečení cukroví, napsat dopis Ježíškovi nebo úklid pokojíčku.) A když jsme přes den už nevěděly, co dělat, šly jsme si vytáhnout papírek s nějakou aktivitou. Pro řešení domácí nudy je to docela fajn:)

Handmade Charlotte nasypala papírky do sklenice, my jsme ale zvolily naši oblíbenou marockou dózu. Někdy se o ni trochu pereme, v čím pokoji bude.)

Vypálené koťátko

O kavárně Vypálené koťátko, kde se dá malovat na keramické nádobí, které si po vypálení odnesete domů, jsem slyšela docela dlouho předtím, než jsem ji někdy v listopadu s Domi poprvé navštívila. Překvapilo mě, jaký je tu klid. Byly jsme tam ve všední den krátce po obědě, kdy jsou asi všichni ještě v práci nebo ve škole, a tak jsme měly při malování samy pro sebe největší stůl v místnosti. Objednaly jsme si cappuccino (podává se zde fairtrade káva od Mamacoffee), čokoládu a bábovku, vybraly si k pomalování kočičku-pokladničku, a pustily se do práce. K dispozici je opravdu velké množství barev (které po vypálení lehce změní odstín) a taky spoustu technik. Vytvářet můžete proužky, kolečka, nebo efekt kresby. A samozřejmě je tu na výběr nespočet druhů keramického nádobí a doplňků - talíře, misky, zvířátka, vánoční ozdoby, kyblíčky, dávkovače mýdla a spoustu dalších.)

Kavárna Vypálené Koťátko

Domi byla z malování nadšená, ale stejně si myslím, že ji vác bavil dětský koutek. Mají tam plno hraček i knížek a těším se na jaro a léto, až vyzkoušíme taky tu krásnou terasu. Tenhle týden jsem do kavárna zašla s kamarádkou, a pozdní odpoledne tady vypadá trochu jinak. Možná je to předvánočním časem, ale vypadalo to tady jako malá školka s jesličkama dohromady.) Hodně tvůrčí školka - skoro všechny přítomné děti si malovaly vlastní keramický kousek, který asi někdo z jejich blízkých najde brzo pod stromečkem.) Škoda, že nás nenapadlo přidat ke koťátku ještě něco navíc, mohly jsme mít originální dárečky pro naše skvělé paní učitelky ve školce. Takhle od nás neoriginálně dostaly jen vánoční balení Raffaella a Mon Cheri.)

Vpravo nahoře vidíte naše vypálené kotě, pod ním možné způsoby dekorace a vpravo dole náš výtvarný kroužek, kdy jsme s Domi malovaly to, co se nám líbilo na zdejších letácích.) 

Je mu 18, mně skoro 30 ...

Dneska jsem si neodpustila nadpis ve stylu blogerky Rosy Mitnik, která má na provokativní titulky nesporný talent:) O vášnivém vzplanutí se ale psát nechystám, pokud vás to náhodou napadlo.) I když vlastně tak trochu ano. Minulý týden jsem se totiž byla podívat na vyhlášení letošního 18. ročníku (aha, ha ha.) ankety Maurerův výběr Grand Restaurant. Byla jsem mezi stovkou pozvaných hostů (jedna z mála novinářských výhod.), kteří usedli k deseti kulatým stolům. U každého z nich se podávalo menu restaurace, které se umístily v první desítce. Řekla bych, že jsem na stůl měla fakt štěstí, protože své menu nám servírovala restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, která letos skončila druhá hned po vítězné  Piano Nobile ze zámeckého hotelu Chateau Mcely. La Degustation, která letos obhájila michelinskou hvězdu, je známá netradiční kombinací lokálních surovin zakomponovaných do mnohochodového menu. To naše se skládalo z šesti chodů a chutě byly skutečně víc než překvapivé. A teď už na řadu přichází zmiňovaná vášeň, o kterou se v tenhle slavnostní večer postaralo následující degustační menu:

Srdíčka s česnekem zní docela klasicky, ale rajská s karotkou nebo brambory s mákem už jsou docela překvapivé, řekla bych.)

Ještě před hlavním chodem se ale podával úžasný kefírový chléb se sádlem. Vpravo nahoře vidíte přírodní minerální vodu Badoit z Francie, kterou na český trh uvedla Kofola. 

A už je to tady: vlevo nahoře se díváte na kedlubnu s libečkem (ta rolka), které dělá společnost tatarák a celer s bramborem. Vedle jsou srdíčka a dole pak karotka vyocená ještě před přelitím rajskou omáčkou a pasta z brambor a máku, povidel a řepy.

Ještě pro vás mám dezert (který byl i na mě, milovnici netradičních kombinací, příliš experimentální), pohled na kuchaře při práci a taky záběr na mé spolusedící (ano, ano - je to Jitka Čvančarová s manželem Petrem Čadkem.). A vpravo dole je tajemství: recepty na všechny uvedené speciality. Chcete je znát? Fakt? Tak třeba někdy příště, jo?:))

O nejlepších restauracích letošního průvodce si můžete přečíst v espritu Lidových novin. Články doprovází úžasné fotky, kdy kromě hotových pokrmů uvidíte u nastylizované suroviny potřebné pro jejich přípravu. Oli coby obdivovatelka food stylingu bude určitě nadšená.)

Před a po.)  Divoká kachna s karamelizovaným černým kořenem, sušenými brusinkami a kardamonovou omáčkou od vítězné restaurace Piano Nobile. Zdrojem fotky je web Lidovky.cz.

Makronky jako vánoční cukroví

Jestli mi do Vánoc vydrží aktuální cukrářské nadšení, přidám ke klasickému cukroví taky makronky. Nebo se o to aspoň pokusím. Krásné inspirace je všude plno. Já se s tím teda nehodlám nijak zvlášť crcat, postačí mi, když se mi prostě povedou. Zdobení vánočních motivů vynechávám.)

Vánoční makronková inspirace z blogů HomeSeasons, Bonbini, Pop Culture&Fashion Magic a Syrup&Tang

Vycházet budu z knížky Makronky - 30 receptů na dokonalý požitek, kterou jsem si půjčila v knihovně. V ní se dočtete, že makronky jsou zpravidla drobné mandlové "laskonky", které sice dnes patří k chloubám francouzského pekařství, pravděpodobně ale byly stvořeny v Itálii. Za jejich roztomilým vzhledem stojí celkem náročná příprava, kterou i zkušení cukráři pilují celé roky - to jen tak na uklidnění, když se vám náhodou nepovedou hned napoprvé.)

Na fotkách z knížky, kterou za 134 korun koupíte třeba tady, vidíte Borůvkové makronky, Minimakronky a Růžové makronky

Můj první pokus o minimakronky jste mohli sledovat na FB. Ne že by to dopadlo úplně špatně, ale čekala jsem to lepší. O svátcích chci ale zkusit ty růžové. Vždycky nesnáším, když je v receptech nějaká skvělá přísada, která se nedá sehnat v normálním obchodě, ale tentokrát přivřu oči, a začnu hledat, kde seženu růžovou vodu - byly by, prosím, nějaké tipy?.)

Kromě půl lžičky (do těsta) a dvou lžiček (do náplně) růžové vody budu na 16 kousků potřebovat:

3/4 hrnku mletých mandlí

hrnek moučkového cukru

2 bílky z velmi velkých vajec

1/4 hrnku krupicového cukru

ještě růžové potravinářské barvivp, néé, ale ok.)

lžíce kandovaných růžových okvětních plátků (to asi vynechám a jako vždy to posypu našimi oblíbenými barevnými kuličkami.)

Náplň: 2/3 hrnku smetany ke šlehání

Mandle s moučkovým cukrem rozmixuju. Ušlehám bílek, do kterého jemně zašlehám krupicový cukr. Mandlovou směs osmičkovým pohybem po třetinách zapracuju do sněhu. Hmota má ze stěrky stékat jako stuha (hmm.)

A teď neudělám stejnou chybu jako minule a nebudu se spoléhat jen na sáček a svou šikovnost. Kolečka si pěkně vyznačím (zabořím skleničku nebo vykrajovátko do cukru a "obtisknu"). Tentokrát určité krásná.) kolečka posypu zdobením  a dám péct. Píšou 10 až 15 minut, ale minule to trvalo nejmíň půl hodiny. Máme trošku málo výkonnou troubu, čas je tedy potřeba přizpůsobit konkrétním domácím podmínkám.

Hotové korpusy nechám vychladnout a uskladním podle toho, kdy se do toho pustím. Zmražené v ledničce vydrží měsíc, jinak schované ve vzduchotěsné nádobě asi tři až čtyři dny. V ledničce s náplní pak zhruba dva až tři dny. 

A takhle hezky je pak srovnám do krabičky pro tety, strejdy i babičky.)

Pokud se do makronek taky pustíte, tak přeju hodně štěstí, a budu se těšit na reporty.)

Prague Coffee Festival

V českých kavárnách dneska startuje speciální akce, kdy budou podniky nabízet domácí speciality, promítat fotky o historii a pěstování kávy nebo představovat její alternativní přípravu pomocí aeropressu, dripu, džezvy nebo moka konvičky. Program vyvrcholí v sobotu 5. října, kdy se v Novoměstské radnici uskuteční druhý ročník Prague Coffee Festivalu. Já kafe sice nepiju, ale některé pražské kavárny jsou natolik malebné, že v nich kávu ráda oslavím.) Doprovodný program nabídne třeba mamacoffee ve Vodičkově, kde se mi moc líbí. 

V mamacoffee v rámci festivalu nabídnou speciální kávový dezert a ukázku, jak kávu připravit třeba ve frenchpressu nebo dripu

Podívat bych se chtěla taky do Original Coffee, které festival spolu s mamacoffee a Coffee Embassy pořádá. I tenhle podnik se v rámci doprovodného programu bude věnovat alternativním přípravám třeba pomocí džezvy nebo moka konvičky, které od pondělí do pátku budete moci ochutnat zdarma. Cílem je ukázat, že si dobrou kávu můžete uvařit snadno a bez drahých přístrojů u sebe doma.

Original coffee v Korunní 46

Díky chystanému festivalu jsem se dozvěděla taky o trendu sociálních kaváren. Tyhle podniky kromě kvalitní kávy nabízí taky pomoc lidem, kteří mají ztížené podmínky při vstupu na trh práce. Na jejich provozu se mimo jiné podílí například zaměstnanci se sluchovým postižením, sociálně znevýhodnění mladí lidé, kteří vyrostli v nepříznivém rodinném prostředí nebo v dětských domovech či lidé pečující o nemocného příbuzného. Zaujala mě především Naše kavárna v Thomayerově nemocnici, ve které pracují maminky dlouhodobě nemocných dětí.

Naše kavárna

Seznam všech zúčastněných podniků najdete v Knize kaváren, kterou můžete koupit přes e-shop mamacoffee. Kniha zároveň slouží jako voucher do každé z těchto kaváren, kde dostanete minimálně jednu kávu zdarma. 

Kniha kaváren

Publikace má úžasnou grafiku od ilustrátorky Veroniky Vackové, která s mamacoffee spolupracuje. Její grafika i ilustrace se mi moc líbí. 

Ilustrace od Veroniky Vackové pro HUGO bagel café

Masarykovo menu

Na první republiku se vzpomíná s nostalgií po eleganci, kvalitě a prestiži, kterou tehdy Československo mělo. Práce byla poctivá a materiál kvalitní. Samozřejmě ne vždycky a ne ve všem, ale v každém případě mnohem víc než teď. V oblasti gastronomie převládalo využívání lokálních surovin a jejich pečlivé zpracování. Dá se říct, že přesně to je současný cíl. Na rozdíl ode dneška se méně solilo, za to s máslem se nešetřilo. Moje časy.) Mnohem víc než teď se konzumovaly ryby a dokonce taky raci nebo šneci. V různých úpravách se jedly také vnitřnosti. Když se vařilo z masa, zpracovávalo se zkrátka všechno od hlavy až po ocas.

Na fotce vidíte Gratinované dršťky s ementálským sýrem, které jako předkrm v rámci festivalu Masarykovo menu bude servírovat podnik U modré kachničky II na Praze 1. Akce, která začíná dnes, a potrvá až do 29. září, se účastní dalších 14 restaurací v Praze a Brně.

Upřímně se vám přiznám, že dršťky nesnáším. I když vlastně jen od pohledu. Kdykoliv jsem je někdy spatřila, přešla mě chuť je jakkoliv zkusit. Pan šéfkuchař z Modré kachničky Michael Váňa ale sliboval, že tyhle jsou jiné. Prozradil mi i trik, jak je zbavit typické "vůně". Tajemství spočívá v tom, že během vaření několikrát vyměníte vodu. Dršťky, které jsem ochutnala, jsou navíc zjemněné muškátovým oříškem a smetanou s brusinkama, takže nakonec chuťově hrají spíš vedlejší roli. No, bylo to dobrý, ale stejně ten pohled na ně - v tomhle jsem trochu z cukru.)

Jako hlavní chod se u Kachničky během prvorepublikových dnů bude podávat Uzený hovězí jazyk s omáčkou ze šalotek, rozinek a pražených mandlí a bramborový nákyp. Přidávám fotku a řeknu vám, že tohle jídlo bylo lu-xus-ní.)

Jazyk jsem ochutnala podruhé. První zážitek byl ale poněkud tužší. A opět tu od pana šéfkuchaře máme fígl, jak docílit měkoučkého výsledku. "Když ho uvaříte, je třeba ho pak rychle zchladit, aby se dal dobře loupat," prozradil mistr. Dodal, že pokud ho ale pak rovnou neporcujete, je nutné ho vrátit zpět do vývaru, ve kterém se vařil, a tam ho udržovat. "Je velice jemný a rychle se vysouší, proto by se měl udržovat vlhký, mokrý, ale ne ve studené vodě," doporučil pan Váňa. 

No a na konec zákusek. Pečená Reneta plněná pomerančovým džemem a podávaná se smaženými koblížky. Skvělá záležitost. Reneta je lehce kyselejší jablečná odrůda, která se skvěle doplňuje právě s hořko-sladkou chutí pomerančové marmelády. Tenhle prvorepublikový dezert jste před pár dny mohli vidět na mém FB. 

Do prvorepublikového stylu je laděn celý interiér restaurace. Posedět v ní a ochutnávat jídlo našich prababiček (nebo aspoň těch bohatších.) byl skutečně skvělý zážitek. Festivalové dobroty si můžete rezervovat přes web Masarykovo Menu. Za tříchodové menu zaplatíte od 290 do 490 korun.

Na stole vidíte tzv. Masarykovo cukroví, které pan prezident miloval. Je podle receptu jeho maminky a chutná podobně jako vanilkové rohlíčky. Dostala jsem na něj recept, tak ho třeba letos o Vánocích vyzkouším.)