Čtyři úspěchy a jeden nezdar prosincové Elle

Nebudu vás znova nudit historkou, jak jsem v deseti letech nosila černé podkolenky, bílé tričko a šaty s laclem, abych vypadala jako Kate Moss v prvním vydání české Elle. Vzpomínky na milovaný časopis jsem popsala pro tenhle blog a tím bych nostalgickou éru uzavřela. Francouzskou módní bibli jsem po delší pauze vzala do ruky až loni a to jen proto, že její redakce sedí na stejném patře jako naše Marianne Bydlení. Čísly jsem listovala takřka bez zájmu. Ten se ve mně probudil až díky Tereze Otáhalíkové, ke které chodím na kurz módní ilustrace. Jednoduše mě poprosila, ať jí vezmu prosincový výtisk, kde má dvě věci. Nikdo ale netušil (já teda rozhodně ne), jaké další zajímavé věci v něm objevím...

Obsahově převážně rekapitulace všeho, o čem se poslední roky mluví, od kuliček Anny Marešové, přes sexuální wellnes až po plastiky, ale ta fotka! Obrazová redaktorka Tereza Spilková nemohla vybrat lepší.

Vizuální nebe a text, který rozšíří obzory. Hned mám chuť vyrazit. Čas je do 14. ledna 2019.

A tady už krásná Terezčina ilustrace.

A tady jich je rovnou 13. Celebrity se svěřují, které parfémy jim změnily život. Hezký nápad, obrázky i fotka na úvod.

Perex i výstižná fotka mě zlákaly ke čtení, ale do hlavního textu ne a ne se pořádně začíst. Chybí mi tu lavní linka, která se páře jako vlna žlutého svetru, kdyby z nějaké byl. Ha, ha, to trošku přeháním, ale fakt si myslím, že článek by si zasloužil poladit. Možná jen vznikal na poslední chvíli (kdo by to z redakce neznal), protože tam třeba chybí i uvozovky na začátku jedné z přímých řečí nebo se v souvětí opakují dvě stejné spojky, což se autorům snadno stane při psaní draftu a v ostré verzi už to většinou vychytají. Tady už na vychytávky zřejmě nebyl čas. 

Když to ale celé shrnu, prosincová Elle stojí za to. Pod novým vedením nabrala švih a čerstvé nápady, které vás budou bavit.

Nejdřív ho nenávidíte a pak milujete. První české Vogue.

Na začátku máte předsudky a všichni víme proč. Česká Elle se v posledních letech nedala moc číst a tým, který za ní stál, působil mírně řečeno nesympaticky. A když přešel k tvorbě Vogue, nečekali jste nic moc kreativního. Po odhalení hlavního tématu, které se prvním vydáním prolíná a bylo tady už tolikrát (aby ne, když je rok 2018), jste si řekli, no jo, co čekat lepšího. Na druhou stranu ta všude probíraná titulka mi připomněla krásnu Havlových Antikódů, které si teď přeju k Vánocům a celá premiéra mě po pár letech sblížila s mojí mladší sestrou, která se na módu dívá odbornýma očima a dala mi patřičný background. O víkendu jsme spolu vyrazily na výstavu v upm, která je tak skvělá, že Vogue CS začínám milovat. Anežka má navíc díky předplatnému už i druhé číslo, a to co mi z něj zatím jen přes telefon předčítala, dost stojí za to. Takže až ho dočte, bude recenze.) 

Osm rtěnek poté, co je právě použilo osm různých žen. Konceptuální moment v podání sester Dostálkových.

Interaktivní část dodala výstavě nový rozměr. Hned u vchodu dostanete mobil s aplikací, kterou naskenujete kód, a spustí se třeba video, audio (super je živý rozhovor E. Herzigové s M. Kocábem), hudba nebo něco vizuálního.

Sbírka Vogue Jana Kaplického se štítky na stránkách, které ho zaujaly. "Jee, on tam má založenu mojí milovanou Stellu," zářila Anežka:)

Nejsympatičtější topmodelka světa Pavlína Pořízková pózuje se synem ve stylu Knížákovy tvorby. Fotka je vystavená nad jeho židlí.

Ilustrace československých chat od Fuchse, Frágnera nebo Vaculíka v podání Matěje Činčery. Ano, Vogue CS má Adama Štěcha a jeho pohled na design, což je super.

Od sestřičky jsem dostala trochu vynadáno za svůj ledabylý outfit, že vypadám jako puberťačka, tak já se příště polepším a budu za dámu.)

Výstava je prodloužená do dneška, takže pokud jste ji ještě neviděli, určitě spěchejte. Dnes do šesti.

Bára z HNST.LY na O bytech a lidech

Dlouho jsem je sledovala zpovzdálí, jen občas přidala nějaký tip. Třeba na funcionalistické bydlení Evy a Pavla z Nily nebo na designový byt Petra a Josefiny z Harddecore. Teď poprvé jsem ale přímo u zrodu. Pro web O bytech a lidech jsem pořídila rozhovor s Bárou Perglovou z HNST.LY. Povídaly jsme si o současném vršovickém bydlení, probraly jsme zkušenosti z Londýna a zabrousily i do Bářiny hluboké minulosti, kdy byla ještě studentkou... O fotky se postarala Adéla Ježková. 

Bára miluje staré kousky s krásnou minulostí, ale má slabost i pro designové ikony. Na fotce je stůl od Master&Master a křesílko Muuto.

A její byt je samozřejmě plný HNST.LY skvostů. Na poličce od Vojty Maliny jsou misky od Meyou-Meyo, smaltované mísy Falcon enamelware, tenkostěnná miska Woodys, která vznikla pro speciální HNST.LY kolekci a polomáčené pohárky od Niny. 

Jak vidíte, Báře ještě chybí postel. V rozhovoru se mimo jiné dočtete, co s tím plánuje dělat:)

Na další fotky a celý rozhovor se podívejte na web O bytech a lidech, jehož název není náhodný. Vychází ze stejnojmenné knížky, kterou v roce 1969 napsala historička umění Milena Lamarová. Najdete v ní všechno, k čemu se dnes tolik snažíme přiblížit - inspiraci skandinávským bydlením, obdiv k přírodním materiálům a hlavně důraz na individuální potřeby a pocity, které naše bydlení dělají tím jedinečným. K dispozici je jen v antikvariátech, ale určitě by stálo za to ji znova vydat. Je úžasná.

Milena Lamarová: O bytech a lidech

HNST.LY ve Forbesu

Začalo to 6. září 2016, kdy mi Petr Šimůnek odpověděl na mail. Šéfredaktor časopisu Forbes zareagoval na pozvánku k otevření obchodu HNST.LY a to tak, že skvěle. Doslova napsal, že projekt vypadá skvěle a drží nám palce. S Bárou jsem skákaly do stropu, protože to je přece něco. Odezva z časopisu, který patří k nejčtenějším a nejprodávanějším ekonomickým titulům (každé číslo si přečte asi 128 000 lidí), je pro malý nezávislý start up prostě pecka. Ta velká ale teprve přišla. Petr Šimůnek totiž nejen napsal, ale rovnou i přišel. Hned druhý den a ještě před otvíračkou. A pak se dlouho nic nedělo. Až teď. Bára Perglová a její HNST.LY září na stránkách speciálu Forbes Woman, který je teď v prodeji. A já jsem šťastná:) Tohle je pořádně sladká odměna za její obrovské nasazení a nadšení, které projektu věnuje. Zvenku to vypadá všechno krásně, ale kdybyste viděli tu dřinu, která se za HNST.LY skrývá, pochopili byste Bářinu obrovskou sílu. Já tu holku prostě žeru.)

Velký obdiv samozřejmě patří také Lence Juchelkové, která Báře od začátku pomáhá, spolu s Vojtou Malinou je autorkou HNST.LY obchodu a v projektu aktuálně zastává roli produkční. A je s ní ohromná legrace. Myslím, že by měla mít vlastní pořad třeba na Radiu Wave nebo tak něco, protože její hlášky mě prostě vždycky dostanou (do dobré a ještě lepší nálady).

Samozřejmě musím také moc poděkovat skvělé a nejlepší Ireně Cápové, která celý speciál vede a je autorkou většiny reportáží včetně té Bářiny. Společnost jí ve Forbes Woman dělá například šéfka českého Googlu Taťána le Moigne nebo datová analytička Dita Přikrylová, která v projektu Czechitas "učí ostatní holky programovat".

Spolu s Forbes Woman můžu doporučit i Forbes Next zaměřený na technologie, které (za)hýbou celým světem. Oba speciály pořídíte za 99 Kč.

Finský zázrak

V čerstvém článku pro ZOOT Stories se zamýšlím nad skandinávským přístupem k výuce a z kolekce Back to school vybírám cool kousky pro první školní den. Letos nás to čeká podruhé a já se těším stejně jako loni:)

Kolekce pro ZOOT, foto Ondřej Novák

Moje první knížka

Sice má zatím jen elektronickou podobu, ale i tak z ní mám obrovskou radost:) Na ebooku pro značku Bella Rose jsem pracovala loni na podzim a bylo to moc fajn. Virtuálně jsem se podívala do domů a bytů sedmi českých blogerek, které mají úžasný styl a jejich nápady jsou velkým zdrojem inspirace. Koncept jsem se snažila vymyslet tak, aby se k čtenářům dostaly nejen krásné fotky, ale také zajímavé informace. O tom, jak blogerky bydlí, žijí a jak přistupují k vlastní blogerské tvorbě. A v první kapitole se tohle všechno dozvíte i o mně:) Budu moc ráda, když se vám dílo bude líbit a třeba vám u dobré kávy zpříjemní neděli.

Stačí kliknout a číst.)

Velké díky patří majitelce Bella Rose Martině Svadbíkové, která mi dala krásné zadání, a blogerkám Šárce (které děkuju za skvělý nadpis "Mini interview s kráskou ze Squatu:)), Olívce, Zuzce, Radush, Lucce a Sandře. Holky, jste nej:*

Pokojík pro malou princeznu

Mediální premiéra v šesti letech. Naše Domi je hlavní hvězdou dvoustránkové reportáže v březnovém vydání časopisu Pěkné bydlení. No, trošku to upřesním. V centru dění je hlavně její pokojíček:) Text napsala maminka a o krásný úvod se postarala super sympatická šéfredaktorka Jana Matoušková, které moc děkujeme za krásnou příležitost. A teď už vás asi zajímají hlavně fotky, že? Tady jsou:)

Barva obálky aktuálního vydání krásně ladí s naší miskou z brazilské kolekce Ikea.)

A v barevné harmonii s článkem jsou zase naše origami hrníčky z Monaka:)

Aktuální vydání zaměřené na děti je právě v prodeji i k náhledu.

Postel Ikea, židle Sedees, polštářek s kolouškem Pöm, Matrjošky Nordic Day

Samolepka Chispum s ilustrací od Lady Desidie

Lampička Ikea PS 2014, Divadlo v bedně, Kobereček Selbrekka, kufřík ZOOT

A co dalšího čerstvé číslo Pěkného bydlení nabízí? Samé skvělé čtení! Nám s Domi se moc líbilo londýnské bydlení majitelky skandinávského obchůdku Kidsen - obzvlášť pokojíček, který sdílí její dcerky Miya a Melina. Nakouknout můžete také do pokojíčků dětí Míši a Markéty z projektu Mámami. A co dál? Zamilovaly jsme se do velikonočních tipů - letos rozhodně musíme mít zajíčka s bříškem plným želé mrkviček od M&S a patrně neodolám koupit vajíčko od Playmobil.) Za přečtení stojí Pět otázek pro Cyrila Dunděru (i když mám pocit, že koncept kopíruje mojí rubriku pro magazín Bonami, ale třeba je to jen shoda náhod:) a zajímavý je i článek o pohovkách. 

Přeju hezké čtení & příjemné dívání!

Němá princezna

Jsem člověk, který je neustále něčím posedlý. Jedna závislost střídá druhou a zatím se mi nikdy nepodařilo být zcela "čistá". Ne, že bych se nesnažila. Zkoušela jsem s tím bojovat, situaci analyzovat a hledat řešení, jak s tím přestat. Výsledek? Vzdala jsem to. Došla jsem k názoru, že si svoje chvilky oddechu prostě zasloužím. A tak stále chodím na nyx a k tomu mám dva až tři další (zlo)zvyky, které pravidelně obměňuju. Teď aktuálně je to seriál House of cards, na který se dívám přes Netflix (dojíždím třetí sérii a 4. března se těším na zahájení čtvrté). Kevin Spacey mi v roli intrikujícího politika drásá nervy, ale zároveň mě neskutečně baví a inspiruje. Zbožňuju jeho kreativní hledání možností, jak dosáhnout svých cílů. Protože na ČT2 teď běží první série, nechci spoilovat. Musím se ale zmínit o hře Monument Valley, kterou mi sice muž nedávno ukazoval na iPadu, ale já jí plnou pozornost věnovala až teď, když o ní mluvil Frank Underwood. Zkusila jsem si ji zahrát a naprosto mě okouzlila.

To je ona. Němá princezna, která ve světě geometrie a optických klamů hledá cestu k objevení vlastní historie. Foto: MV Press

Na telefonu hraju maximálně tak piškovrky, a když mi někdo (má láska) nabízí, ať si něco stáhnu, skoro vždycky říkám ne. Tahle hra má ale překrásnou grafiku a každý screenshot, který uděláte, si rovnou můžete zarámovat jako plakát. Má jenom deset kol, takže ji dohrajete během jednoho pátečního večera (což se teď stalo mně.) 

Vpravo dole vidíte kouzelný totem. To je kamarád a velký pomocník naší princezny.

Hra Monument Valley stejně jako seriál House of cards získala řadu cen a během roka se z ní stal doslova kult. Na blogu můžete sledovat její vývoj a pořídit si spoustu zajímavých suvenýrů. K nim samozřejmě patří i plyšová princezna. Dneska hru plánuju ukázat Domi a myslím, že jí bude fakt bavit. A když ji nadchne, potěším jí i látkovou princeznou. Koupenou nebo ušitou:)

MV Press

K dostání přes Iam 8bit

Pokud jsem vás nadchla, přeju příjemné hraní i koukání. Při sledování Franka Underwooda budete nevěřícně kroutit hlavou, při hraní Monument Valley zase objevovat geometrii tak, jak se vám nikdy nesnilo. Enjoy both:)

České posvícení

Tak zní jeden z podnadpisů v článku o lampách, lustrech a lampičkách, který jsem napsala pro lednové číslo časopisu Marianne bydlení. Redakce mi tentokrát dala volnou ruku a já jsem si přípravu textu i fotek maximálně užila. V článku se dozvíte, který národ to se světly umí nejlépe (hádejete tříkrát, ha, ha.), jaké v téhle oblasti panují trendy i proč se designéři světel řídí Sullivanovým heslem o formě a funkci.

Do produktové stránky jsem zařadila moji oblíbenou lampu Favourite Things, organizovanou lampičku z Nordic Day i barevný skvost od Memphis. V čerstvém vydání najdete také zajímavé proměny (koupelny i záchodu.), design studio se sídlem na zámku nebo třeba originální hodinový styling od Andrey Katonové. Redakci opět děkuju za skvělou příležitost a těším se na další spolupráci.

Foceno v kavárně Bistro 8

Stolek s lampou Ikea PS 2014 a lampa Table Crane z Popout

Písmenový lustr z nové kolekce Lavmi, Svítidlo Favourite Things, závěsné žárovky claro., lampa Memphis a stolní lampička Illuming Hand z Kare.

Reportáž ze zámku Gleuel kousek od Kolína nad Rýnem, kde se svou rodinou žije designérka Nina Ruthe-Klein a zároveň tady s kolegou Davidem Antoninem provozuje jejich společné studio Niruk.

Prkénko a mobilní dětská židlička od studia Niruk. Obojí můžete koupit v jejich eshopu.

Moje práce v magazínu Soffa

Nadpis jsem zvolila tak, aby vás zaujal. Až ale zjistíte, o jakou jde prkotinu, budete asi zklamaní.) Malé terno pro čtenáře, ovšem velká radost pro Iri. V novém čísle časopisu Soffa je totiž moje gravírované prkénko. Jde o kousek, který jsem dělala na workshopu se Soffa a značkou Ikea, jež se pořádal v rámci letošního Designbloku. Abych byla upřímná, když jsem zjistila, jak strašně mi to s pájkou nejde a jak moc jsou ostatní šikovní, propadala jsem docela depresi. A rozhodně se mi ani nesnilo o tom, že se můj výrobek objeví v avizovaném stylingu. Ale zázraky se dějí a prkénko inspirované tvorbou britské designérky Rachel Powell se usmívá na stránkách časopisu:)

Nové Soffa má jako vždycky krásnou grafiku, kterou neruší ani reklamy. Tahle je na cool značku pro děti Zoot Kids.

A jaké Soffa volume 12 je? Propracované, krásně nafocené a štědré - hned po jeho otevření v něm najdete krásný balící papír, který pro Soffa navrhlo studio Calico.  Obsah je pestrý a zajímavý. Zaujal mě originální pokoj studenta Jáchyma, který se při jeho zařizování inspiroval právě magazínem Soffa. Baví mě fotky z Esky a těším se, až vyzkouším crumble od Báry Karpíškové. A do Vánoc bych chtěla přečíst příběhy o Františkovi, Adamovi, Dagmar a Hance, kteří pěstují, loví, pečou a vyrábí krásné české Vánoce. 

Jediné, co mě u Soffa mrzí, je absence vlastního stylu. Vím, že je za vznikem magazínu obrovské množství práce, která si zaslouží obdiv. Jen škoda, že v ní je tolik patrná inspirace odjinud. Všude slyším, jak moc jsou Češi kreativní, tak nevím, proč se tolik bojí ukázat vlastní tvář a ve většině případů jen přebírají nápady za zahraničí. Samozřejmě ne všichni a ne vždycky, ale rozhodně  docela často.

Inspirace ze zahraničí je skvělá, ale nalezení vlastního přístupu ještě lepší.