Stránky

Když Andrew kreslí Andyho

Nebudu vám lhát, vybírala jsem podle titulky. Andy Warhol mě nikdy extra nezajímal, registrovala jsem ho jako týpka, co poflakování povýšil na životní styl a místo, aby poctivě kreslil, jen upravoval fotky. Ilustrátor Andrew Rae kreslit umí (neříkám, že Andy neuměl, jen to po opuštění školy moc nedělal) a to tak, že parádně. Takže jsem v knihovně sáhla po knížce, které dal vizuální tvář. Shodou okolností je o Andym. 


Po přečtení se na Američana se slovenskými kořeny dívám trochu jinak. Dojala mě jeho introvertní duše a věčný rozkol mezi hloubkou a povrchem. V jednom kuse se střídal na obou pólech a trpěl. A mezitím něco zajímavého vymyslel. Titulky jeho časopisu Interview byly v podstatě předzvěstí dnešních Face appek, masivní ztvárnění každodennosti fascinuje dodnes a když v 70. letech začal v rozhovorech konečně mluvit (nahlas), redaktorka Pat Hackett z něj vymámila pár zajímavých myšlenek. Mně se nejvíc líbí jeho popis osobního prostoru: Introverti ho zabírají méně, něž kolik potřebuje jejich vlastní tělo. Společenští lidé ho zabírají nejvíc. Sám Andy měl dilema: Byl stydlivý, ale přesto zabíral prostoru hodně. 

Slavná stříbrná továrna

Díky knížce pochopíte, jak umělec přemýšlel, jak absurdně zacházel se svými milióny (když měl v jednom domě tolik nepořádku, že se tam nedalo hnout, prostě ho opustil a koupil si jiný) a nechybí ani peprné drby o hvězdách 60. let. 

K půjčení v městské knihovně, k pořízení online.  

2 komentáře

  1. No vida, možná ho tedy taky trochu vezmu na milost. Ale jen trošku...

    OdpovědětSmazat
  2. No vida, možná ho tedy taky trochu vezmu na milost. Ale jen trošku...

    OdpovědětSmazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)