Stránky

Každý má svůj kýč. A kdo říká, že ne, ten má alespoň dva!

Kýč je v souladu se všeobecně rozšířenou definicí předmět s takřka nulovou uměleckou hodnotou, která ovšem umí spustit vodopády emocí. Láká líbivou barvou, personifikovaným tvarem nebo je prostě mega moc cute. Já bych za kýč klidně označila i videa s koťátkama. S mým kýčem to mám ale trochu jinak. Podle mě uměleckou hodnotu má, i když si to většina lidí nemyslí. A city k němu chovám velké. Ano, hádáte správně. Je to popelník s medvědem. Na nějakou dobu usnuly, ale když jsem na Zootu viděla tašku od Ani Geislerové, okamžitě znova vypluly na povrch.


Na webu Marianne Bydlení odkrývám příběh, který zčásti znáte, něco se ale dozvíte úplně poprvé. A když budete pokračovat dál, přečtete si, jaké kýče má doma zbytek naší redakce. 

A samozřejmě mě hrozně zajímá, jaký kýč chováte v srdci vy?:)

2 komentáře

  1. Taky ji mám, medvědici Noru. Miluju ji od dětství, kdy byla nedílnou součástí bytu mojí babičky a dědy. Teď bydlí na mém nočním stolku, odkládám si do ní šperky.

    https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/7318-starozitny-popelnik-4003608

    OdpovědětVymazat
  2. Jak ja tomu rozumim. Ja uz tadu let touzim po trpaslikovi. Jmenoval by se Tonda, cekal by v ruzich u dveri ... no bohuzel se zadny zatim neobjevil :)))

    OdpovědětVymazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)