Iri v Austinu

Prožili jste toho se mnou hodně. Mateřství, rozchod po dlouhém vztahu, změnu kariéry a pak... jsem se zamilovala a odmlčela:) Teď se vracím zpátky, protože se stalo něco, na co jsem čekala dobrých dvacet let. Vyrazila jsem studovat do Ameriky, a to obor, který ať chci nebo nechci, bude navždy mojí srdcovou záležitostí: žurnalistiku. 

 

Všechno to začalo tím, že jsem se po letech přerušeného magistra na VŠE vrátila zpátky do školy. A řeknu vám, že studovat ve 40ti je něco úplně jiného než ve 20ti. Normálně mě to začalo zajímat:)) Dokonce mi před pár dny přišel e-mail, že dostávám prospěchové stipendium – patřím mezi 1 % nejlepších studentů. To se mi na bakaláři, kdy jsem, ehm, měla úplně jiné starosti, opravdu nestalo. No, konec chvástání a k věci – co se tady učím, jak tady žiju a tak.

Proč USA? Nejdřív jsem zvažovala Evropu – přemýšlela jsem o Finsku, Dánsku, nebo Nizozemí. Pak jsem ale na zkoušce z Makroekonomické analýzy potkala spolužačku, která se z USA právě vrátila, a říkala: „jestli chceš někam jet, tak jedině tam!“ A podle recenzí z výjezdů měla pravdu. Neříkám, že si všichni stěžovali, ale ti, co jeli do zámoří, mluvili o vyložené životní změně, nejlepším rozhodnutí ever a pod. A hlavně jsem se dozvěděla, že Moody College of Communication pod UT Austin patří mezi nejlepší školy na světě v oblasti komunikace. Takže bylo rozhodnuto. 

Příprava: Nebudu vás nudit podrobnostma, bylo to něco strašnýho. Od ambasády přes řešení v práci až po pronajmutí bytu. A taky spooooustu výměn přes appku Home Exchange, abych tady mohla bydlet zadarmo. 

Studium: Nebudu vám lhát, jsem totálně nadšená. Žurnalistika tady má mnohem širší, ale přitom přesnější vymezení, řeší se tady detailně etika a ještě se k tomu učím přesná pravidla podle AP Style, takže pro zlepšování mojí angličtiny jsem si nemohla přát nic lepšího. 

K tomu mám dva předměty z mého oboru Moderní hospodářské dějiny (Jews in Eastern Europe a Transnational Asia), což se obdobím překrývá s mojí diplomkou, kterou tady píšu (soustředím se na ekonomické důsledky Meat Inspection Acts spojených s vydáním Džungle od Uptona Sinclaira). In a nutshell:)) Je to mnohem komplikovanější a trávím tady tím dny a noci, ale jak jsem psala, nehodlám vás nudit :D

Zážitky: Gulf of Mexico, San Antonio.... nádhera. Dallas a okno, ze kterého se střílelo na Kennedyho, a k tomu State Fair of Texas s rodeem a vším kolem. Texas jako na dlani. Na Díkuvzdání jedeme do Kalifornie, takže dostanu zase úplně jinou perspektivu. Každý den jezdím do školy na kole (a miluju to) – i teď, koncem října, je tu každý den kolem 30 °C. 

Jídlo: Ochutnala jsem místní slavné barbecue (výýýboornýýýý) i tex-mex, ale jinak je tady většina věcí o level horší než u nás. Všechno z Evropy je považované za luxusní, takže to, na co jsem u nás normálně zvyklá, je tady nejdražší. Na druhou stranu – banány, avokáda, kiwi apod. stojí míň a jsou nesrovnatelně lepší. Stravuju se tady velice jednoduše (převážně jogurt, vločky, ovoce), organicky (jiný maso se tady jíst nedá) a občas to nevydržím a zhřeším (chipsy, víno, čokoláda). Na 99 procent jím doma, venku mi to nechutná a ty super drahý “evropský“ podniky si užiju zase až v Praze. 

Na závěr koláž a výzva k jakýmkoli otázkám, všechno ráda zodpovím (klidně na mail irrinovak@gmail.com). Do prosincového odjezdu sem určitě postnu zážitky z Kalifornie a třeba zvládnu i něco dalšího.