Můj dům, můj squat: LUSTR

Letošní festival ilustrace nebyl špatný, ale zažila jsem i lepší. Zklamalo mě, že jsme neobjevila žádnou novou hvězdu, jejíž tvorba by mi přirostla k srdci. Připadá mi, že všichni stále plavou na vlnách 90's nostalgie, která je odnáší k pastelovým břehům. Dovča u moře je fajn, ale když trvá moc dlouho, přestává mě bavit. Už bych se chtěla vrátit do každodenního života, který je možná obyčejný, ale autenticky odráží naše skutečné radosti i starosti.

Něco mě ale přece jen nadchlo. Poprvé jsem se zúčastnila jednoho ze zdejších workshopů, který vedla Toy Box. Zaměřen byl samozřejmě na komiks a dá se říct, že kreslířka do dvou hodin zhustila alespoň část náplně jejího kurzu v Areu. Hodně jsme poslouchali a na závěr i trochu kreslili. Konkrétně jsme si zkusili komiksově převyprávět známý příběh o lišce a vráně se sýrem v zobáku.

Komplet fotky z letošního ročníku najdete na Facebooku, Toy Box a její tvorbu můžete sledovat přes její web.

Můj aktální program vypadá tak, že dopoledne pracuju a odpoledne s Domi vyrážíme někam na procházku, zevlovat po kavárnách (Café Záhorsky je teď naše oblíbená) nebo si doma hrajeme na školu/školku/výtvarku. To vypadá tak, že seřadí svých tisícpadesát plyšáků a dělá s nimi to, co zná od paní učitelky. Učí je číst, psát a počítat a pak jdou na oběd. Hru na školku si vysvětluju tak, že se vyrovnává s koncem jedné své velké etapy. V téhle hře zase plyšáci svačí, chodí na procházky a spinkají po obědě.

No a výtvarka? Tu já úplně miluju. Vždycky se střídáme, kdo "vede kurz" a zatímco já většinou musím hledat inspiraci online, Domi z hlavy vyšvihne jeden skvělý nápad za druhým. Včera jsme třeba podle ní vyráběly razítkovou koláž a bylo to fakt dobrý.) No a pak se blíží šestá hodina a já jdu vařit nebo připravovat večeři. Následuje koupání, sledování a čtení pohádek a na závěr nejoblíbenější část všech rodičů - spánek.)

Kolem půl deváté mi tak začíná druhá pracovní etapa. Když jde všechno hladce, končím tak v deset, když se sejde najednou víc náročnějších věcí, pokračuju třeba až do půlnoci. Tak se to zrovna táhlo celý minulý týden a tenhle se zdá, nebude o nic "lepší". Ale jsem šťastná, protože mám po delší době zase jeden ze svých zápřahů, kdy pracuju na věcech, které mě strašně baví, a přináší hezké výsledky.

Na jeden se právě teď můžete podívat na webu Nordic Day, jehož nabídka nově zahrnuje krásné věci od kultovní dánské značky Hay. Září je taky měsícem skvělých akcí, ze kterých se pořízují zajímavé reporty a rozhovory. Já jsem jeden takový uskutečnila na festivalu ilustrace Lustr, kde jsem si příjemně popovídala s ilustrátorkou Marii Makeevou. Obdivuju ji už dlouho a byla pro mě velká čest poznat blíž její svět. Tady jsou nějaké fotky, na zbytek můžete mrknout na Czechdesign.