Tak jsme si zase jednou vyšli objevovat bydlící nápady českých studentů designu. Tentokrát jsme s sebou vzali i tatínka, takže jsme to měli s patřičným komentářem, že jestli tohle je design, tak on ho moh jít studovat taky. Klasika.) No... ale měl trochu pravdu. V předchozích letech byly pokojíčky mnohem nápaditější a člověk v některých z nich zatoužil bydlet. Tyhle se spíš snažily sdělit názor na soudobou společnost a vyjádřit vlastní nitro jejich autorů. I tak se ale na letošní výstavě našla doupátka, ve kterých jsme si vyhrály celá rodina s šéfkou Domi v čele:)
Po výstavě jsme se stavili v místní kavárně, kde mají hezoučký koutek pro děti a v něm krabice plné překrásných vintage knížek. Zavzpomínala jsem na moji oblíbenou o Adamovi a Otce s ilustracemi od Jitky Kolínské, které bych doma strašně chtěla jako plakáty. Hlavně tyhle tři:
No, bylo to fajn rodinné odpoledne a já jsem opět děkovala bohu za to, jak krásné vztahy po rozvodu s bývalým manželem máme. Asi o tom natočím nějakou docu soap, abych inspirovala ostatní.) Začátky nebyly lehké, ale vyplatilo se vydržet a dočkat se bodu, kdy je to takhle super.
