 |
| Shared Cities: Creative Momentum |
Sharing is caring. Sdílením chráníme přírodu, podporujeme mezilidské vztahy a šetříme svoje těžce vydělané výplaty. Ve městech jde o čím rozšířenější aktivitu. Půjčujeme si auta, kola i věci. Sdílíme veřejné prostory, dopravní prostředky i myšlenky. Právě na ně se soustředí projekt Shared Cities: Creative Momentum, do nějž se zapojilo 11 organizací z evropských měst. Patří mezi ně i Praha, která přispívá divadlením představením Virtual Ritual. Architekt, fotografka a youtuber v ní zkouší aplikovat princip digitálních her do skutečného města. Co všechno v něm můžeme zažít? To se dozvíte, když se 2. prosince přijdete podívat do Divadla Archa. A jeden z Vás to bude mít zadarmo.)
 |
| Režisér Jan Mocek umí zaplnit hlediště. |
 |
| Protagonisté hry: Youtuber Atlet, architekt Osamu Okamura a fotografka Adéla Vosičková |
A jak vstupenky získat? Napište mi do komentářů, na čem jste naposledy byli v divadle a jak se Vám to líbilo. Autor nejzajímavější odpovědi má vstupenky v kapse:)
Těším se, že se tam s Vámi uvidím!
Dobrý den,
OdpovědětVymazattak aby bylo hned na začátku jasno, v naší rodině nejsou žádní divadelní barbaři :). Vlastníme abonentky do našeho malého divadla v Kolíně a tím, že v divadle nesídlí stálý soubor, tak máme to štěstí, vidět každý měsíc herce z divadel z celé republiky. Naposledy jsme s manželem navštívili Shakespearovské slavnosti v Praze, představení "Zimní pohádka". Slavnosti jsou našim každoročním rituálem a jejich návštěvu spojíme vždy s celodenním výletem Prahy. Jinak představení bylo fantastické i když malinko poprchávalo a výkon pana herce Michala Isteníka byl famózní.
Kultuře zdar!
Přeji Vám hezké babí léto :).
Martina (martina_lasikova@eu.irco.com)
No to je ale úžasné! Strašně se chci inspirovat, a když teď bydlíme kousek od Vinohradského divadla, pořídít si abonentky (to je tak roztomilé slovo:)) tam. Takže chválím a moc děkuju za komentář.
VymazatNaposledy jsem byla na Anticke Stvanici v Praze a byl to uzasny zazitek. Obdivuji, ze se autorce podarilo prenest svet recke komedie do soucasne tvorby a navazat na soucasne dejiny Recka. V pulce hry byli jsme rozdeleni do trech skupin, podle reckeho boha, ktereho jsme si vybrali. Ja jsem byla "team Demeter" a museli jsme se postarat o rajcatove keri :D Herec si vybral jednoho muze z publika a rekl mu, at si vybere nejakou slecnu, ktera mu prijde sympaticka, no a on si vybral me i prestoze byla tma a ja jsem takova seda mys :D No tak co, sla jsem do toho a museli jsme se drzet za ruce a opakovat modlitbu k bohyni Demeter. Cele to bylo hodne interaktivni a ostrov Stvanice se zmenil v divadelni jeviste. Skoda, ze to hrali jen par dnu, rada bych si to jeste zopakovala, tentokrat v jine skupine :)
OdpovědětVymazatJežiši, to zní ale úžasně.) Já bych se teda propadla trémou, ale to neznamená, že bych to nechtěla zažít:))
VymazatNo, těžké rozhodování... vstupenky ale nakonec posílám do Kolína, věrným divadlením fanouškům:)
OdpovědětVymazatOběma vám moc děkuju!