Kimchi v zahradě

Na létu je nejlepší, že člověk může často jíst venku. A jídlo a čerstvý vzduch je jedna z nejlepších kombinací na světě. Vzhledem k rostoucím cenám v restauracích, kdy se pomalu nedá najíst pod dvě kila na osobu, vaříme převážně doma. Někdy i za padesát korun pro všechny.) A když se na přípravě podílí celá rodina, je z toho fajn podvečerní zábava. Obzvlášť, když ji zakončíme stolováním na zahradě. Domi po mně často chce sushi, protože (spolu s pizzou) patří k jejím nej jídlům. Mně se většinou tvarově úplně nepovede, ale tentokrát to celkem vyšlo, tak jsem se rozhodla, že to vyfotím. Obzvlášť, když jsem si k vinohradským Korejcům došla i pro domácí kimchi. Fotogeničtější pokrm totiž neznám:)

Pokaždé, když k nim jdu, neodolám a kromě jídla vezmu i nějakou mini mističku. Tentokrát to vyhrála tahle modrá na sójovku spolu s matnou černou na kimchi. Love at first sight v obou případech:)

Na zahradě

Obě kočky mi pomáhaly s pečením a focením šátečků ze špaldové mouky.) No obě... o sladkost se zajímala hlavně Mia, Zelenoočko se na mě ale zase díval tak neodolatelným pohledem, že mu jako vždycky dávám větší kredit, než si doopravdy zaslouží:)

Ikea Vánoce 2019

Do koníků Dala jsem se zamilovala před čtyřmi lety na press tripu ve Švédsku a když mi teď jeden obří přistál na stole v redakci, měla jsem fakt radost:) Líbí se mi folklorní barevnost, s níž ladí letošní baňky i další věci z nové vánoční kolekce. Strašně se těším, až tenhle víkend začneme dekorovat naše nové bydlení. Fakt strašně. To si ani nedokážete představit.) Protože to znamená, že se mi povedlo to, o čem jsem tolik let jen tajně snila. A teď to žiju. 

Kůň z kolekce Vinterfest

A k tomu ladící baňky

Kočka a kůň.) 

DIY hračky pro kočky

Kdybych z nové Ikea kolekce Värmer měla vybrat nej design, byly by to trojbarevné káči. Je to myšlené spíš jako dekorace, mě ale hned napadlo, že z toho bude parádní hračka pro naše kočky. Aby do ní mohly zatnout své ostré drápky, omotala jsem část těla provázkem a přidala top hit - peříčka. Fajn je, že člověk nemusí být moc aktivní. Stačí káču roztočit a o zábavu je postaráno.

Mia asistovala už při výrobě, protože jako správná ženská je vždycky u všeho dění. Zelenoočko tou dobou běhal po zahradě a vrátil se až k hotovému. Nejdřív se s káčou řádně pomazlil a pak už začla nelítostná bitka. A proč se do výroby hraček pro kočky vůběc pouštím? Protože mi přijde, že většinou nejsou moc hezký. A když už se tady válí po podlaze, tak ať ji moc nehyzdí.) 

Dýně jinak. Místo děsu romantika.

Jako maminku jedináčka mě hrozně baví, když mám na starost víc než jedno dítě. Je to super zpestření. Oblíkání, stravování a pofňukávání je sice potřeba řešit víckrát, taky je to ale násobně větší zábava a radost. Obzvlášť, když je to jen na chvilku.) Takže v neděli večer se naše mikro rodina rozrostla o další holčičku, Domčinu spoluhráčku z fotbalu. Na svátek jsme vyrazily do Technického muzea, odkud jsme to vzaly přes Letnou domů se zastávkou na Kozím plácku, kde jsme zapluly do květinové pohádky s názvem Metamorphosis. Tam jsme pořídily super rare bílou dýni a její mini kámošky a po vzoru zdejší inspirace jsme je nařízly a naplnily tím, co jsme našly na zahradě. A takhle to dopadlo:

Dýně vypadají v zahradě samozřejmě nejlíp, jenže si je chceme užít i doma a tak jsme je s velkou opatrností přenesly na jídelní stůl. Ta bílá ideálně zapadla do misky od emamamisu, jedna z menších se zase pohodlně usadila v třešňovém mini talířku, který jsem pořídila právě v Technickém muzeu. Celé osazenstvo jsme vystavily v geniální věci od Henrika Preutze. Jeden z dvorních návrhářů Ikea pro svého chlebodárce vymyslel subtilní stojan, kam vložíte malé podnosy a cobydup máte skvělou mini vitrínu. I like it!

Jak mi prozradila kámoška Oli, která v Ikea pracuje, stojan je ze staré kolekce Sammanhang, z níž už kromě něj zbývá posledních pár kousků. Lucky me, že jsem je stihla:)