Nejlepší vánoční setkání

Naposledy jsme se viděly před čtyřmi lety. Člověk by si řekl, že po takové pauze bude chvíli trvat, než se na sebe vzájemně naladíme, ale vůbec! Frčelo to hned jako vždycky, smích, povídání, dárečky, pusinky a rozjetá zábava při workshopu. Ano, hlavně díky Oli a jejím hláškám:) Takže, jak pak jsme strávily blogerské odpoledne v předvánočním čase? Daly jsme si oběd v Garden's a pak vyrazily na workshop, který byl součástí výstavy Krásná práce. Každá z nás si vyrobila plstěnou ovečku a to pod vedením úžasné Ivany Langrové, která žije v Beskydech. 

Já, Ráďa (stále šije překrásné proprietky pro fotografky miminek), Marťa (určitě mrkněte na její skvělé zápisky z předvánočního Dánska), Marťa (sledujte na Insta), Lucka (objednávejte její nádherné akvarely) a Olívka (stále dělá krásnější Ikeu a má svůj Insta).

Moje ovečka.

Přáníčka od Lucky

Dárečky z Bella Rose

Houbové rizoto

Blogerská sobota a akvarelový workshop vol II.

My blogerky, co spolu kamarádíme, pořádáme jednou za rok malé setkání spojené s nějakým hezký uměleckým žážitkem. Po těch letech už je to tradice, na kterou se vždycky moc těším. Střídáme se v organizaci, která tentokrát padla na mě. Ve spolupráci s Ivanou z Galerie KusKovu a malířkou Jitkou Zajíčkovou jsme uspořádaly akvarelový workshop, se kterým už jsem měla zkušenost. Druhé kolo pro mě vyšlo mnohem lépe, než to první. Konečně jsem byla spokojená s výsledkem, který se mým milým talentovaným kamarádkám povedl hned napoprvé:) Jsou to holky šikovný! A jak naše sobota pokračovala? V Pohlreichově bistru Next Door by Imperial, kde jsme jedly, pily a vášnivě konverzovaly. A jako vždycky to bylo super.

Od Jitky jsme dostaly překrásné malované jmenovky. Říkala jsem si, jak úžasně by vypadaly na svatbě.

Malířka Jitka Zajíčková

Od Ivany jsme dostaly úžasný jahodový pohár s mascarpone (a samozřejmě jako vždycky nejlepší kávu).

Malující blogerky - Lucie Living, La Petite Anne, Martina My One Way a Martina z Bella Rose.

S kytkou to napoprvé nevyšlo, tak jsem podruhé zvolila zmrzku:)

A tady jsme všechny: Ráďa z Make with Love, Lucie Living, Martina My One Way, Martina z Bella Rose, La Petite Anne, a já:) Za fotku děkujeme obsluze v Next Door.)

V Next Door jsem si dala Čočku z Puy (čtěte "pwí") podávanou se ztraceným vejcem, zeleninou a bylinkovou omáčkou. Pochutnala jsem si, ale že bych byla vyloženě v extázi (jako při poslední večeři před porodem v Imperialu), to ne:) Minimálně jsem ale vyzkoušela něco nového a rozšířila si kulinářské obzory. Čočka pěstovaná ve francouzské oblasti Le Puy en Velay patří k nejluxusnějším odrůdám zelené čočky. Má specifickou zemitou chuť (pěstuje se v sopečné půdě) a díky pevné konzistenci lehce křupe. Po obědě jsem si dopřála cappuccino a čokoládový dezert. 

V Next Door nám bylo příjemně nejen kvůli výjimečnému jídlu, které jen tak někde neochutnáte (těšte se na českou klasiku se špetkou Francie připravenou moderním způsobem), ale také díky překrásnému interiéru. Světlé dřevo, prosklená střecha a minimalistické doplňky dodávají prostoru lehkost, eleganci a šmrnc. Autorem návrhu je italský architekt Luciano Belcapo, který s ohledem na historické prvky budovy vytvořil harmonickou kombinaci rodinného bistra, luxusní restaurace a příjemné kavárny. 

Do minimalistického stylu bistra krásně zapadly dárečky od Martiny z Bella Rose - sešit Sketch od Ohh Deer a sada tužek v krabičce s pravítkem Monograph (z kolekce office doplňků od House Doctor).

Kompletní blogerský fotoreport z povedené soboty najdete na Facebooku Můj dům, můj squat.

Kreativní sobota

Začalo to v devět ráno, kdy jsem na sebe hodila tmavé pracovní svršky a vyrazila do Sokola na Vinohradech. V 10:00 tady totiž začínal workshop Krasopísma, kterého jsem se účastnila v té nejlepší blogerské společnosti. Kurz vedla Karolína Stryková z Tabletters, která projekt pod názvem Pen Pals založila se šikovnou Rozi z Minty Finty. Nejdřív jsme dostaly tužku a zkoušely první tahy. Pak se přidal fix, pero a nakonec štětec namáčený do tuše. Učily jsme se základy i pilovaly vlastní písmo. To vše okořeněné zajímavou přednáškou a prokládané kafíčky, čajíčky a jablíčky. Super to bylo.)

To jsme my.) Anička, Olívka, Simča, Sandy a Marťa to fotí. Z povzdálí mávají Rozi s Kájou.

Děkuju Rozi za skvělou fotku :*

Sandy zachytila, že jsem nejen psala, ale taky hodně mluvila.) A ten krásný sešit jsme dostali od Káji jako dárek, ať máme kam trénovat:)

Nadšené, okouzlené, ale taky pořádně hladové jsme kolem druhé vyrazily na oběd. Po menších neshodách v Le Caveau, kde jsme měly rezervaci, ale bohužel ne připravený stůl, jsme po krátké procházce skončily v restauraci Mozaika Burger. Příjemná obsluha, nejlepší hamburgery a skvělá sangria. A taky příchod Marťi a Monči, se kterými jsme probraly vše, co bylo potřeba. Ony ví:)) Zároveň jsme si rozbalily ty nejsladší dárečky z Nordic Day a Bella Rose, o kterých vám brzy napíšu víc. 

Mozaika Burger

Povídaly jsme se, smály se a já jsem skoro zapomněla, že mám ten den další plány. Těšila jsem se na Mint Market - designový trh s originálními věcmi od lokálních tvůrců. Akce se pořádá každou sobotu v Pražské tržnici a její součástí jsou také workshopy a další tvůrčí programy. Do Holešovic jsem dorazila už za tmy, ale i tak jsem si to užila. Omrkla jsem recyklované sklo od Srna, pořídila sexy tričko od La Klara, Makový olej (nejlepší věc na odličování ever) z Havlíkovy apotéky a taky krásnou ilustrovanou pohádku z místního vintage shopu. 

Komplet foto report z Mint Marketu najdete na Facebooku.

Příjemný den jsem zakončila příjemným svařákem a novými plány, čemu všemu se chci do budoucna věnovat (víc kreslit a víc psát, tvořit a setkávat se s těmi, které mám ráda:)

Nejlepší sobota letošního roku!

Je neuvěřitelné, kolik skvělých věcí dokáže člověk zažít za jediný den. Začalo to hned ráno skvělým kafem v kavárně Můj šálek kávy, kde jsem byla poprvé a určitě ne naposledy. Šťastně jsem se tady přivítala s Martinou z Bella Rose & Nordic Day, Olívkou z mode de boulangerie, Marťou z blogu My One Way, Ráďou z Radush Style, Simčou ze Style Cookbook, Monikou z Vintagelover a poprvé jsem se seznámila s Adélou z A.B. Living. Povídaly jsme si, rozbalovaly nejkrásnější dárky od obou Martin a těšily se na Designblok, na který jsme následně vyrazily. 

Je krásné, je zlaté! Stylové pero od Tine K.

Mé drahé blogerky a já.)

K peru patří i zápisník. Tenhle je od House Doctore.

Další krásný dárek - šikovná Marťa pro nás složila papírové dekorace s provázkem na zavěšení.

Na Designbloku jsme se trošku ztratily, zamilovaly do spousty věcí a pak se zase šťastně našly. Potom jsme mohly vyrazit na skvělé místo se skvělým jídlem - do podniku Nejen Bistro. Dokonale krásný a dokonale útulný interiér, kde i obyčejnou vodu nebo mléko do kafe podávají v nádherných nádobách. Prostory bistra navrhli Mar.s architects, kteří kladli velký důraz na propojení kuchyně s restaurací. Otevřený prostor je sympatický a vstřícný.

V bistru se k nám přidala i Sandra z blogu Sandy's Sundays

Nejen Bistro, foto: Iri Novak

Takhle Nejen Bistro vyfotili šikovní Boys play nice.

Po skvělém obědě a povídání jsme se musela předčasně rozloučit, protože byl čas vyrazit na workshop, který v rámci Designbloku pořádal magazín Soffa a Ikea. Gravírovalo se do dřeva, z čehož jsem měla trošku obavy. No, byly na místě. Spálila jsem si prst a zpočátku mi to moc nešlo. Pak ale člověk získal trošku grif a nakonec jsem pro Domi vytvořila vařečku v našem milovaném kawaii stylu.) Pak ještě jednu s koťátkem plus kulaté prkénko inspirované tvorbou britské designérky Rachel Powell.

 

Workshop vedla Janka Murínová

A po workshopu jsem zase pospíchala dál, tentokrát na vyhlášení soutěže Diploma Selection, do které se v rámci Designbloku se svou diplomovou prací přihlásilo více než sto designérů z celé Evropy. Cenu za nejlepší českou diplomku získal talentovaný Michal Strach se svým projektem Vnitřní prostor, který působí jako snový pastelový svět. S Michalem jsem po vyhlášení pořídila krátký rozhovor, který si můžete přečíst na Czechdesign. 

Vnitřní prostor od Michala Stracha

Velmi mě zaujal jeho tvůrčí přístup, kdy prostřednictvím práce na diplomce hledal sám sebe jako autora. Ve stejné estetice a vizuálním stylu, kterým jeho snové městečko vyniká, chce totiž pokračovat i ve své budoucí tvorbě. Možná to budou hračky, možná objekty k vystavení. A samotné město, ve kterém je továrna postavená z misek a kelímků od jogurtů, a kde auta mají kapotu z mýdel, by mohlo být vystavené v Paříži - detaily najdete v rozhovoru.

Díky mýdovým autům instalace krásně voní.