Stránky

Čtyři v tom

Jednou z mála výhod novinářské profese (kterou po pěti letech upřímně nenávidím) je fakt, že člověk se občas v rámci pracovní doby dostane zadarmo do kina. Novinářské projekce jsou fajn, kulturní zážitek kazí jen následná povinnost o něm "profesionálně" napsat. Já jsem v úterý byla na promítání nového dokumentárního seriálu Čtyři v tom, který v neděli ve 20:00 začne běžet na ČT2. 

Čtyři ženy, které spojuje termín porodu v roce 2012. Každá ale svoje těhotenství a následné mateřství (pořad zachycuje poslední týdny těhotenství, porod a dalších asi devět měsíců rané péče) prožívá ve zcela jiném prostředí i životní situaci:

Pětadvacetiletá servírka Lucie otěhotněla z "rande na jednu noc" s jedním z hostů, který se k ní ani k dítěti nechce znát. Lucka je moc hezká a i přes svou nelehkou situaci (žije s kamarádem v sociálním bytě na Palmovce, maminka ji zemřela, s otcem se nevídá) je velmi pozitivní. I když se ale snaží působit "nad věcí" svou vnitřní křehkost zatajit nedokáže - o to víc mi je sympatická.
Lucie a Sophia, zdroj všech fotek Facebook.com/Čtyři v tom
Farmářka Mika žije na statku s manželem a dvěma dětmi, kde se kromě nich stará taky o spoustu zvířat. S obrovským břichem stříhá berana, v noci vstává k hříběti ... no pro nás holky z města něco nepředstavitelného. Moc mě pobavily její poznámky k internetovým diskuzím o mateřství, kdy říká, že tam nakoukla, aby věděla, co a jak: No, co tam ty ženský řeší ... takový starosti bych chtěla mít, aspoň na jeden den bych si přála takový věci řešit.":))
Po třetí těhotná Miky
A pak tu máme komerční typ: Dvaatřicetiletá Věra vlastní eventovou agenturu na pořádání firemních a společenských akcí. Velmi pečuje o svůj vzhled a snaží se pro sebe a dítě zajistit tu nej profi péči. O císaři se vyjadřuje jako o něčem "co je mnohem víc cool" než normální porod. Přesto ale zatím není naplno rozhodnutá, jakou variantu zvolí. Aby to nevypadalo, že jde o nesympatickou kariéristku. Věra je skvělá - vtipná, chytrá, má nadhled a taky sexy slovenského přítele:)
Věra s čerstvě narozenou Isabellou Capri
A na závěr je tu nejkurióznější případ ze všech: Petra otěhotněla během mise v Etiopii pro Člověka v tísni. Otcem jejího dítěte je Ábel, který nepoužívá ani zubní kartáček (v Etiopii se čístí zuby dřívkem z akátu). Její láska za ní plánuje přijet do Čech, kde spolu chtějí žít. Na pořadu dne tak je překonávání kulturně-národnostních rozdílů a dalších strastí "smíšených" dvojic.

Petra, Ábel a jejich Jonáš
Seriál má formu takzvané docu-soap, která se natáčí jako dokument, ale stříhá jako film. V praxi to funguje tak, že jde o skutečné postavy, které si Česká televize vybrala na základě konkursu (přihlásilo se skoro 300 těhotných:)), ale diváci je uvidí v předem zinscenovaných situacích. To, co před kamerou prožívají, odpovídá realitě, jen se situace dopředu vymyslí tak, aby to pro diváky bylo co nejatraktivnější. 

Ne vždy to však vyjde: „Leckdy se stalo, že jsem si vysnila nějakou scénu nebo situaci, která se prostě nakonec natočit nedala a jindy mě překvapilo, co skvělého vzniklo při natáčení bez jakékoliv přípravy,“ řekla scenáristka seriálu Irena Hejdová, která mimochodem byla během natáčení taky těhotná. "Jiný" stav prožívala taky režisérka Linda Kallistová Jablonská a aby toho nebylo málo, svého potomka čekal i kameraman David Cysař.

Společný stav s hrdinkami seriálu byl podle Lindy Jablonské ku prospěchu věci: "Těhotenství a mateřství ženy sbližuje a příjemné atmosféře při natáčení rozhodně pomohlo, že jsem se svými hrdinkami mohla probírat mateřské starosti od ranních nevolností po nejnovější trendy v látkových plínách," svěřila se režisérka.

Na projekci jsem viděla jen první díl z celkových šesti, za který zatím můžu říct, že je velmi pozitivní a zábavný. Je tam skvělá hudba (titulní song Čtyři v tom složily Bára a Léňa z Yellow Sisters) a hodně vtipu. Hlavní aktérky jsou velmi sympatické a každá je "svá". Moc se na to v neděli těším mimo jiné i proto, že se nemůžu dočkat na komenty svojí lásky - dívat se na "ženské" pořady s chlapem je hrozná zábava. Nedávno jsem si to například potvrdila u Ententýků:)

A ještě drb na závěr. Po promítání v kině MAT jsem šla svůj zážitek povinně sepsat do zdejší kavárny a právě tam nějaký jiný novinář zpovídal ženu Leoše Mareše Moniku. Mluvila velmi klidně a tlumeně, nicméně mi neušlo, že si brzy někde mimo jiné přečteme, jak si příliš nepouští lidi k tělu, ale snaží se s nimi obecně dobře vycházet, a že i když je to klišé - zdraví je to nejdůležitější (dál už jsem neposlouchala neb jsem začala pracovat.).

Naživo je Monika velmi krásná (řekla bych, že mnohem víc, než na fotkách), působí drobně a moc mile. Leoš Mareš v souvislosti s novými vztahy řekl, že všechny jeho přítelkyni braly Moniku jako konstatu (stále se vídají kvůli dětem a sem tam polibek je normálka.) a kapacitu. Kdyby bývalá mého přítele byla jako Monika, nevnímám to jinak:))
Monika a Leoš ve svatební den v roce 2008, www.idnes.cz

17 komentářů

  1. tak na dokument jsem hodně zvědavá...určitě se budu dívat :)

    OdpovědětVymazat
  2. K tomuto článku doporučuji přečíst ještě zákulisí ...

    http://www.malinovasona.com/2012/08/neverim-vlastnim-ocim.html

    kde je asi pravda ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stránka neexistuje? Copak se tam psalo?

      Vymazat
    2. Také už jí vidím, možná tam autorka něco předělávala a já se zrovna trefila, zvláštní.

      Vymazat
  3. Díky moc! Jsem docela rozčarovaná.

    OdpovědětVymazat
  4. Programový ředitel ČT na projekci řekl, že námět dostal do mailu od v textu zmíněné scénáristky, a hned se pro něj nadchnul. Možná jen holky měly smůlu na to, kdo ten mail tehdy zrovna četl.

    OdpovědětVymazat
  5. Mám ráda tyto dokumenty, paní novinářko, už se těším :-) a myslím, že SM měla stejný nápad ve stejný okamžik s někým dalším, ale neviděla bych v tom, že jí ho někdo ukradl...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, mně osobně mi bylo líto, že stejný nápad, který mi někdo zamítl, někdo další jinému pomohl zrealizovat. To asi každému.. Ale z pohledu divačky jsem nadšená, že se to povedlo. Člověk holt musí být ve správný čas na správném místě - a to já budu, v neděli večer před televizí.)

      Vymazat
  6. Jsem na ten seriál zvědavá, už jsem o něm hodně slyšela, tak se nemůžu dočkat až uvidím, jak se s ním tvůrci vypořádali :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A nepřemýšlela si, že bys do toho šla?:) Jinak nechci se rouhat, určitě jsou horší práce a tahle je aspoň různorodá, má to ale spoustu úskalí, kvůli kterým postupně vznikla ta nenávist:) Víc třeba někdy příště.)

      Vymazat
    2. Kdysi jsem zaregistrovala ještě výzvy k účastni na pořadu a už tenkrát mě to zaujalo. Sama jsem zrovna byla těhotná, nebo možná čerstvě po porodu...nějak mi to splývá :-)
      A dnes jsem zahlédla upoutávky na neděli. Poslední dobou sice televizi moc nedám, ale Čtyři v tom si už kvůli tvému zhodnocení a doporučení ujít nenechám :-)
      Mimochodem, chápu, že pět let v novinářské branži asi člověka zbaví idálů o řemesle, ale stejně mi tvá práce přijde fascinující!

      Vymazat
    3. Omlouvám se, trochu jsem mystifikovala, uvědomila jsem si, že když byla sháňka po protagoniskách, už jsem byla po porodu :-)
      Každopádně, ač je to zajímavý projekt, asi nejsem dostatečný exhibicionista...no, trochu paradoxní tvrzení, když píšu blog v podstatě o svém soukromí a dětech :-) Ale těhotenství mi pokaždé přišlo jako příliš intimní, natož porod :-) Psát o něm, budiž, ale kamery bych k sobě asi pustit nedokázala :-)

      Na články o novinařině se budu moc těšit. Psaní mám ráda, ale zjistila jsem, že publicistika asi nebude zrovna můj šálek čaje :-) Takže jsem se na žurnalistiku ani nehlásila. Nškdy si ale říkám, že zkusit jsem to mohla :-)

      Vymazat
  8. No, je pravda, že kamera je u nich hooodně blízko:) Taky nevím, jestli bych to zvládla. A jinak ještě k té žurnalistice: zaměřená škola rozhodně není podmínkou k vykonávání této profese:)

    OdpovědětVymazat
  9. Jeeeeeeee, tak to já se těším. Budu koukat i s otcem dítěte, taky. A jak zatím koukám, Lucka je nejkrásnější, i než Monika.

    OdpovědětVymazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)