Stránky

Vlasy jako znamení krásy

V dětství mě máma s babičkou stříhaly na kluka. Starší sestra měla vlasy samozřejmě dlouhé a tak jsem jí je patřičně záviděla. Vnímala jsem tehdy vlasy jako znamení krásy.) V pubertě jsem si svůj sen konečně splnila a nechala vlasy narůst. Těšily mě komplimenty, jak jsou krásné a husté. Poprvé jsem na ně byla pyšná.) I když se zdá, že vlasy zrovna nepatří k nejdůležitějším věcem v životě, jejich role je docela podstatná. Často nás upoutají, když někoho poprvé spatříme. Zmíníme je, když někoho chceme popsat. Dotýkáme se jich, když jsme nervózní. A někdy se za ně i schováváme. Tak jako Iva Kukuric, jejíž práce mě zaujala při včerejší návštěvě Ateliéru keramiky a porcelánu v rámci Artsemestru. Její husté, dlouhé a krásně vlnité vlasy hrály hlavní roli při zpracování tématu "self portrait".

Iva Kukuric: Self portrait

Práce Ivy ale nebyla jedinou, která mi připomněla dětství. Nostalgie na mě padla i při vstupu do Ateliéru designu nábytku a interiéru, kde upoutalo mou pozornost svítidlo Cotton candy. Vím, že se na exponáty nemá sahat, ale neodolala jsem, a zabořila ruku do měkoučké ovčí vlny, jejíž načechraný objem a růžová barva symbolizovaly cukrovou vatu. Moc se mi líbil text, který byl u Cotton Candy přiložen. Natalie Bocková osvětlenou vatu stvořila při splnění úkolu na téma "Forma následuje materiál", kdy studenti měli experimentovat s materiálem a jeho vlastnostmi. Čím víc o tématu přemýšlela, tím větší k němu měla respekt, a stávala se menší a menší, až byla tak malá, že se velice snadno vrátila do svých šesti let, kdy se "děti nezabývají tolerancí krásy, sází na emoce a vnímají intenzivně první dojem".

"Ten den, kdy vás rodiče poprvé vzali na pouť a s velikým úžasem jste si vzali do ruky tu růžovou, nadýchanou, obláčkovou věc, která v ten moment nechala v dáli všechny vaše nejvyzrálejší představy o ideální kráse." Natalie Bocková, Cotton candy

Natalie Bocková: Cotton candy

V Ateliéru módní tvorby mě zaujal pletený model od Jany Mikešové, který využívá principu Möbiovy pásky. Objev deformace dvourozměrné plochy do třetího rozměru s jedinou stranou i hranou, ve které splývá rub a líc, v roce 1858 učinili nezávisle na sobě dva matematikové. Šťstnější z dvojice byl August Ferdinand Möbius, protože právě po něm dostal kuriózní spletenec své jméno. Inspirace Möbiovým pásem je mezi designéry docela častá. A nejen v módě, ale i v interiéru. Designérská dvojice Paolo Lucidi a Luca Pevere například atypický tvar využila jako základ pro stolek Mobius navržený v roce 2008 pro značku Kristalia.


Kolekce Do (Předu): Möbiova páska, Džichta a Kaleidoskop - tři modely Jany Mikešové, které jdou (do)předu.)
Stolek Mobius od značky Kristalia, u nás ho prodává Punto design (za cenu asi od 27.000 korun).


Zajímavé věci jsme objevila taky v Ateliéru designu oděvu a obuvi a v Ateliéru K.O.V., který je zkratkou slov Koncept, Objekt, Význam. Ač návrhy vznikaly nezávisle na sobě, některé spolu tak ladily, že bych je nejradši viděla ve vzájemném doplnění. To se asi nestane, tak jsem si z nich aspoň pro radost udělala malou koláž.

Artsemestr zima 2014, bílé šaty jsou od Kateřiny Babíkové, kabelky navrhla Alžběta Dvořáková a dřevěné kaktusy Adéla Fejtková. 

Dneska na Artsemestr beru Domi. Myslím, že se jí budou líbit hračky v Ateliéru K.O.V., kde je třeba funkcionalistický dům pro panenky inspirovaný tvorbou Le Corbusiera, nebo dřevěná skládačka ve tvaru asijských znaků. A určitě ji bude bavit i L'Atelier Automatique, kde vás studenti "vyilustrují".) V automatu si zároveň můžete koupit i víno nebo bagetu. 

Artsemestr zima 2014, Ateliér ilustrace a grafiky

A na závěr si dáme relax v kavárně, kterou u příležitosti Artsemestru v Galerii UM provozuje Original Coffee. V jejích prostorách jsou zároveň vystavené překrásné plakáty, k prodeji jsou ale bohužel jen některé z nich. A zrovna ne ty, které bych chtěla.)

Kavárna v Galerii UM otevřená u příležitosti pořádání zimního Artsemestru, který potrvá do 20. února.

6 komentářů

  1. Krásně jsi o tom napsala. Ty pletené pruhy mě v Ateliéru módní tvorby taky zaujaly, ale to bylo tak všechno. Zbytek byl šílený. Zato z Designu oděvů a obuvi bych klidně odešla oblečená do některého z výtvorů :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ano, třeba ty bílé šaty od K. Bílkové bych si někdy oblíkla moc ráda.)

      Vymazat
  2. Mne zaujal ten model od jany Mikesove. Dokdy je to otevrene? Ze bych se tam taky stihla podivat.

    OdpovědětVymazat
  3. zajimave je, ze ten stolek mobius vlastne vubec nema jako podnoc 'jednostrannou' mobiovu pasku :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já to měla v dětství podobně. Maminka mě pořád strašila, že jestli si neostriham vlasy na krátko, tak budu plešatá a budou se mi dělat lysiny a budou mi padat vlasy. Tak jsem žila svých prvních cca 16 let s tímto pocitem a stříhala jsem se nakrátko. A přitom jsem vždy toužila po dlouhých vlasech. Tak jsem si to začala dopřávat asi od svých 17ti a pěstovat si je. Ale pořád mě přepadával ten naučený pocit, že když budou ještě o trochu delší, dopadnu takhle. Je to až děsivé, kolik strachu v nás dokážou tyto naučené mýty vyvolat a zanechat :(

    OdpovědětVymazat

Těším se vaše názory, postřehy a připomínky, které mě motivují psát dál:)