Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkemkuchyně. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkuchyně. Zobrazit všechny příspěvky

Předělala jsem kuchyň. Za tisícovku:)

Když jsem svůj byt viděla poprvé, zamilovala jsem se. Ale ne slepě. Moc dobře jsem viděla, že stávající kuchyň se mi nelíbí. K její úpravě jsem se dokopala až po půl roce. Na výměnu nejsou finance a tak jsem řešila, jak změním aspoň barvu dvířek. Rozhodovala jsem se, jestli je natřít nebo polepit. U druhé varianty jsem se bála nejistého výsledku s omezenou trvanlivostí a tak vyhrálo natírání.








V nejbližší prodejně "Barvy, laky" jsem si koupila pěnový váleček, vaničku, plavenou křídu a brusný papír. Matnou barvu na dřevo jsme naštěstí měli v redakci.
Barvu jsem smíchala s křídou rozmíchanou s troškou vodou v poměru 3:1. Stačí to jen odhadnout, nemuí to být úplně přesně. Na zem jsem rozložila noviny a barvu nejdřív otestovala na desce, co patří ke kuchyni, ale nepoužívám ji. Natíráním válečkem šlo skoro samo, chtělo to ale hodně vrstev, abych zakryla původní tmavě hnědou. 
Nový kabát dostala taky stará lednička, kterou jsem "olemovala" akrylovou barvou v odstínu baby růžová. Hezky totiž ladí s ledově modrou. Modř se opakuje také na ilustraci od Julie Szulc. Plakát jsem přilepila pomocí lepící gumy. Abych se tu cítila dobře a nestyděla se sem pozvat návštěvu, pohrála jsem si se sezením a s dekorací horní části linky. Hodně pomohly kožešiny, polštářky, dřevěné doplňky a květiny.

Finský dotek Vánoc

Vyrostla jsem v typickém panelákovém bytě, který neměl žádné "hlavní místo". Všechny pokoje byly oddělené včetně malé úzké kuchyně, kde jsme paradoxně trávili nejvíc času. Mám spoustu vzpomínek na rodinné pečení a zdobení cukroví a také na povzdechy naší mámy, jak skvělé by bylo propojit kuchyň s obývákem. Její sen je pro většinu mladých rodin realitou. Dnešní kuchyně jsou otevřené a propojené s celým bytem. Trend obytných kuchyní sleduje také finský developer YIT, který tento koncept zařazuje i do českých projektů. Otevřenou kuchyň máme i my. Někdo vaří, někdo kouká na pohádku, někdo si šteluje techniku. A přitom jsme všichni spolu.

Otevřená kuchyně v bytovém projektu Piletti, který se nachází ve městě Vantaa na jihu Finska. Foto: YIT

U kuchyní zůstaneme, a to konkrétně u té finské ve svátečním podání. Finové milují mléčné výrobky, které nechybí ani na vánočním stole. Na Štědrý den snídají rýžový nákyp se skořicí a studeným mlékem. Podobné jídlo se podává také v Dánsku - jde o dezert Ris a la Mande, který je součástí zdejšího štědrovečerního menu. Do nákypu se přidávají nasekané mandle a jedna celá - kdo ji najde, tomu se splní přání. Recept na sladkou pochoutku najdete ve vánočním e-booku Bella Rose.

Zpátky do Finska a ke stolu. Sváteční menu začíná předkrmem rosolli, který se připravuje z řepy, mrkve, brambor a nakládaných okurek. Hlavním jídlem je vánoční šunka, po které následuje sladké ovocné potěšení - švestková polévka a perník. Když o tom tak přemýšlím, nám v Česku vlastně chybí vánoční dezert - Britové mají puding, Dánové rýžový nákyp, Finové perník, Francouzi vánoční poleno (la bûche de Noël) a my... jenom cukroví. To se peče i ve Finsku. Konkrétně jde o bochánky (pullat), vánoční koláčky (torttu) a perníčky (piparkakut).

Finské vánoční pečení v podání výtvarnice Martty Wendelin.

Svátečním pitím je ve Finsku Vánoční nápoj, který připomíná český svařák. Připravíte ho smícháním cukru, hřebíčku, kardamonu a skořice, které dáte do hrnce s vodou a necháte chvilku povařit. Pak přidáte červené víno (0,5 l) s likérem (0,2 l) a stáhnete z plotny. Nápoj ochuťte citrónem, pomerančem a přidejte do něj rozinky a mandle. Výsledek bude podobný jako v případě švédského Glöggu.
Je to teplé, sladké a severské:)