Ve čtvrtek se v pražských buticích českých návrhářek uskutečnila akce Módní koktejl, která propojila zdánlivě nesourodý svět módy a umírajících lidí. V obchodech byly totiž umístěny kasičky s možností přispět na centrum RUAH, které se stará o těžce nemocné a umírající lidi v jejich domácím prostředí. Finanční pomoc byla ale jen dílčím cílem projektu, který chtěl především připomenout, že smrt je přirozenou součástí života.
Podívat se na svůj plynoucí život očima těch, kterým končí, totiž nabídne odlišný pohled na vlastní hodnoty a priority. Šéfka centra RUAH Marta Vacková mi prozradila, že umírající lidé si uvědomují hlavně důležitost pravdivého života, šťastných mezilidských vztahů a každodenních radostí. Práce je taky důležitá, protože jejím prostřednictvím člověk vyjadřuje vlastní já, ale rozhodně není na prvním místě.
Jednou z životních radostí je právě krásná móda. Kurátorka butiku La Gallery Novesta Olo Křížová mluvila o tom, jaký rozměr přináší autorská móda, která díky kvalitnímu zpracování a individuálnímu návrhu může dělat radost roky. Investovat do ní se tak vyplatí. Češky se prý návrhářské módy ale stále bojí. Že je to jen pro modelky, a že je příliš drahá. Ani jedno není pravda. Na modelkách se móda prezentuje a asi ještě dlouho bude (pokusy předvádět oblečení na "normálních" ženách tak trochu neprošly.) Ale je to jen prezentace. Návrhářky své oblečení tvoří pro všechny. Tedy i pro ženy, které váží víc než 50 kilo.
Designérka Alexandra Pavalová z módního dua Timoure et group mě pak upozornila na zajímavý fakt, že české ženy se stále bojí reakce okolí. Co jejich atypickému modelu řekne kamarádka, manžel ... K tomu ale není důvod. Naopak. Když zmizí obavy, rozšíří se možnosti. Člověk si pak vybere to, co opravdu chce, a v čem se cítí nejlíp. A vlastní pocit je ten nejdůležitější.
Češky jsou prý hlavně praktické. Pohodlné boty, volné vršky a velké tašky. Proč? Protože jsou neustále ve spěchu. To můžu potvrdit. Spěchám vlastně od chvíle, co se ráno probudím. To je prý evropské unikum. Nikde jinde tolik uspěchaní nejsou. Ano, pracují, vyprávěla Olo, která napůl žije v Miláně, ale umí si dát pauzu, užijí si pořádný oběd a taky se dost věnují rodině. A převlékají se. Ovšem ne do tepláků. To je prý také české unikum. Bohužel musím přiznat, že v tomto směru jsem typická Češka.)
Mluvily jsme také o cenách. Byla jsem překvapená, že autorská móda není vůbec tak drahá, jak jsem si představovala. Dá se říct, že ceny českého návrhářského oblečení, které se v Čechách také šije, se pohybují v podobné hladině jako ty "lepší" kousky třeba v Zaře. Tenhle gigant má ale díky obrovské produkci mnohem menší náklady, takže je vlastně hrozně drahý. A šije v Asii, kde nemá dohled nad ničím. Naše návrhářky o své švadleny pěkně pečují a jejich práci detailně kontrolují.
A teď už následuje fotoreport. Byla jsem nadšená z interiérů, oblečků i sympatického přístupu návrhářek. A mám přání. Tajné narozeninové přání, které jdu právě zveřejnit, což jak víte, přispěje k tomu, že se mi splní.)
 |
| La Gallery Novesta nabízí módu českých a slovenských návrhářů. |
 |
| A taky tenisky a holinky pro malé i velké.) |
 |
| Moc se mi zalíbil tenhle "LP stolek".) |
 |
| Přemýšlím o pastelových holinkách ... |
 |
| V Novestě mě zaujala taky zasklená dekorace svíček Meadows, hezký nápad.) |
 |
| Překrásná fenka slečny Olo. |
 |
| ... kde mě kromě nadčasové módy zaujalo taky křesílko od Vitry. |
 |
| Timoure et group kromě originálních šatů, košilí, kalhot či sukní nabízí taky úžasná trička. Ale pozor, jsou návyková.) |
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
